Režie:
Ladislav RychmanKamera:
Rudolf MiličHrají:
Lubomír Lipský st., Zdeněk Řehoř, Josef Chvalina, František Peterka, Vladimír Menšík, Václav Trégl, Josef Kemr, Miroslav Trpák, Helena Růžičková (více)Obsahy(1)
Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Lechtivá podivnost ze 60. lez podle Škvoreckého, který nebyl zapřen v žádném směru. Nečekaně je ale tato žánrová směska plná různě zajímavých solitérních hereckých kreací, například - Lipského repete detektiva Borůvky, Řehořova ředitele s dvojí tváří, Peterku s druhotnými pohlavními znaky v aktivu a prvotními v mínusu, démonického vyznavače Žaltáře Kemra, milá camea Trégla a Skrbkové a vtipné epizodky s Růžičkovou. Ale hlavně ten mravní úpadek je báječný, takže se erotickými star stává i Janžurová s Menšíkem O_o Titulních šest dívek necháme stranou, a to jak v černém, tak v bílém provedení. Lépe je opravdu nepředstírat nic sofistikovaného. Tato volovinka vznikající původně pod názvem Zločin v knihovně rukopisů učinila dostatečnou tečku za jednou érou krimi podle Škvoreckého. Pokud ale padáte do mdlob pokaždé, když vám zruší zavedený pořádek v oblíbené knihovně a nemůžete vidět ničení Komenského Kšaftu, výrazně doporučuji nesledovat. ()
30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. ()
Velmi netradičně natočený film. Skvělý Řehoř, Menšík, Kemr a řada dalších postav. Zdánlivě roztříštěný děj, který se trochou nadhledu a úvahy báječně "slepí". Atmosféra filmu je rovněž netradiční. Z české tvorby patří svou atmosférou a pojetím mezi pár filmů, na které nezapomenete, i když je v podstatě banální. Za mě 75% ()
To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. ()
"To by znamenalo, že tu došlo k nadpřirozenému jevu a to my, jako lidé myslící přísně vědecky, nemůžeme připustit." Tak o co tu vlastně jde? O to patrně vůbec nejde. Prostě se ztratila knížka a profesor, což vede por. Borůvku k tomu, aby vykulil oči a začal předstírat vyšetřování. To mu moc nejde, ale o to tu opravdu nejde. Za mě jde o spoustu povedenejch postaviček. Začal bych praktikantkami, vyzvedl bych zejména Herodesovou, ale abych se vyhnul obvinění ze sexismu, tak o nich raději pomlčím. Mě tedy bavil skvělej kustod s magickejma formulkama, primářka skákající panáka, vystresovanej prof. Tejliběnovský nebo třeba omdlívající kukačka v hodinách. Na druhou stranu jsem hrubě nespokojen s tím, že nebyl dán dostatečnej prostor Dr. Liberovi, aby mi řádně osvětlil svou teorii o revolučním hnutí burlaků v Kazachstánu. Tam cítím potřebu rozšířit svý obzory. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- Roli detektiva Borůvky napsal Josef Škvorecký Lubomíru Lipskému přímo na tělo. (rakovnik)
- Když vrátný (Vladimír Menšík) vstupuje do tajné chodby za bustou ženy a vidíme tuto akci z jeho pohledu, tak jde vidět, že se nejedná o jeho stín, ale o stín kameramana s kamerou v ruce s hlídačskou čepicí na hlavě. (Jurkodak1)
- V různých zdrojích je jako předloha uváděna Škvoreckého povídka Zločin v knihovně rukopisů, jde ale pouze o nepublikovanou synopsi. (NinadeL)
Reklama