Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Lechtivá podivnost ze 60. lez podle Škvoreckého, který nebyl zapřen v žádném směru. Nečekaně je ale tato žánrová směska plná různě zajímavých solitérních hereckých kreací, například - Lipského repete detektiva Borůvky, Řehořova ředitele s dvojí tváří, Peterku s druhotnými pohlavními znaky v aktivu a prvotními v mínusu, démonického vyznavače Žaltáře Kemra, milá camea Trégla a Skrbkové a vtipné epizodky s Růžičkovou. Ale hlavně ten mravní úpadek je báječný, takže se erotickými star stává i Janžurová s Menšíkem O_o Titulních šest dívek necháme stranou, a to jak v černém, tak v bílém provedení. Lépe je opravdu nepředstírat nic sofistikovaného. Tato volovinka vznikající původně pod názvem Zločin v knihovně rukopisů učinila dostatečnou tečku za jednou érou krimi podle Škvoreckého. Pokud ale padáte do mdlob pokaždé, když vám zruší zavedený pořádek v oblíbené knihovně a nemůžete vidět ničení Komenského Kšaftu, výrazně doporučuji nesledovat. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Škvoreckého nehrdinný hrdina poručík Borůvka opět v akci. Vtipná komedie s nasázkou, erotickým nádechem a tajemnou starou knihovnou. V řadě svérázných figurek je nadčasová postava Zdeňka Řehoře, ředitele, který neumí číst ani psát, což k výkonu ředitelského povolání nikdy nepotřeboval, jak se nechá slyšet. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Byl to nejtragičtější případ mého života. A skočil jsem do něj rovnýma nohama!“ Sice nejde o povídky jako v předchozím Zločinu v dívčí škole, ale řada věcí zůstala, hlavně Škvoreckého předloha, Rychmanova (tentokrát sólová) režie a Lipského hrdina Borůvka. Podobný je i humor, avšak u Šesti černých dívek jsem se bavil více. Už úvodní promluva o mužích mě rozchechtala. Pak přišel první kontakt s tajemnou budovou knihovny (se svou vlastní atmosférou + speciálním otevíráním dveří), nové a „lepší“ řazení knih (pohled na Mein Kampf mezi Babičkou a Vinnetouem mě zničil) a seznámení s nemálo zábavnými postavami (perfektní Kemr či Peterka…a mnoho dalších). Krom výborných vtípků zde nechyběly i dobové narážky (Západ, intelektuálové, ředitelovo tajemství atd.). Slabší byl v podstatě jen závěr a pak pointa ohledně „stáří“ 1 z postav. I přesto však jde o kvalitní zábavu a já dávám solidní 4*. „Nezlobte se Dášo, dyť už bych moh bejt pomalu vaším otcem.“ - „Mýmu tatínkovi bylo 60 a mamince 18, když se brali. A mně 3!“ ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Když vrátný (Vladimír Menšík) vstupuje do tajné chodby za bustou ženy a vidíme tuto akci z jeho pohledu, tak jde vidět, že se nejedná o jeho stín, ale o stín kameramana s kamerou v ruce s hlídačskou čepicí na hlavě. (Jurkodak1)
  • V různých zdrojích je jako předloha uváděna Škvoreckého povídka Zločin v knihovně rukopisů, jde ale pouze o nepublikovanou synopsi. (NinadeL)
  • Roli detektiva Borůvky napsal Josef Škvorecký Lubomíru Lipskému přímo na tělo. (rakovnik)

Reklama

Reklama