Starci na chmelu

Nestárnoucí česká filmová klasika, která má i po tolika letech divákovi co nabídnout. Minimálně to jsou chytlavé písničky. Jako první mě napadne tahle. Život je bílý dům s vyhlídkou do zahrady. K největším zázrakům patří fakt, že jsi tady. Život je bílý dům, dům od pólu až k pólu. K největším zázrakům patří, když dva jsou spolu. Vyrůstá ze země a dotýká se tebe, když stojíš vedle mě, když stojím vedle tebe. Pak jsou to Milenci v texaskách. (13.10.2009)

Byl sice první u nás, ale to ještě neznamená, že se z něho musíme posadit na zadek. Muzikál o jedné lásce a starých strukturách je plný naivních melodií a atmosféry starých dobrých chmelových brigád. Neublíží, nenadchne. I když tehdy, léta páně 1964, musel být pro diváky absolutně neznalé zaoceánských muzikálů slušným zjevením. (04.12.2012)

Z mého pohledu velmi vyrovnaný film. Poměr kladů a nedostatků je totiž zcela vyvážený. Na jednu stranu třeba výborná hudba plná hitovek, které fungují i poletech, a ve své jednoduchosti skvělý námět, na druhou stranu místy až příliš afektované. Přes všechny nedostatky to však fungovalo i po letech a dýchlo na mě nejen dobovou atmosférou, ve které mísili Beatles a soudruzi, džíny a budovatelský elán, ale také osobní vzpomínky na letní brigády, u mě ne chmelové, ale okurkovo–tabákovo–broskvové, které byly v některých ohledech filmu i jeho ději až nečekaně podobné. (22.12.2014)

Další z mých českých restů, které jsem měl pěkně dlouhou dobu. Ale i tohle jsem napravil a konečně jsem "Starce na chmelu" viděl. Ty písničky znám, ale když jsem viděl příběh a slyšel ty parádní herecké výkony, které jsou neskutečně přirozené díky tomu, že mluví, jak jim zobák narostl, je prostě paráda. Na svou dobu odvážné a funguje i dnes. (26.06.2014)

Nikdy jsem nepochopil popularitu muzikálu jako takového a pokud byl tenhle průkopníkem a předskokanem něčeho daleko horšího a děsivějšího, čehož jsme v současnosti svědky, pak by si místo hvězd zasloužil pět lebek. Ale protože chci býti objektivní, pak přiznávám, že jsem téhle nablblé kravince kdysi udělil celé tři stáry, ovšem když jsem dnes periferním viděním zahlédl hysterického Pucholta s kudlou v ruce, jak neartikulovaně vyřvává, že se zabije, chráně tak svou běhnu v sudu, chtěl jsem, aby starej Kemroš ten závěs strhl a mohlo proběhnout skvělé muzikálové Psycho...kud, kud, kud. Škoda, takže dvě. (29.12.2012)