Něco je ve vzduchu

Ano, něco je ve vzduchu a moc to nevoní. Smrdí to cestováním v čase a to nemá na ovzduší ve filmu nikdy dobrej vliv. Docela dobře to vystihla jedna replika z filmu: "Nemá to logiku. To, co nebylo, být už nemůže." A právě proto celá ta základní myšlenka nedává smysl. Jediné, co mě zaujalo, byl kulak Nárožný: "Pražáku, vylez! Pražáku, vodjeď!" a to, že postava Vlastimila Brodského se jmenovala Václav Jebavý. Zbytek byla jen taková změť fyzikálních kravin a časových smyček. Nic k zasmání, jen ztráta času. (08.06.2021)

Kříženec Návratu do budoucnosti, Návštěvníků a Zítra vstanu a opařím se čajem. Se zdejšími přísnými hodnoceními se mi nechce souhlasit. Snímek je sice v mnohém naivní, ale pohromadě drží, k závěru sice tvůrci nějak nevědí, jak ho ukončit, ale obdivuju vůbec to, že vznikl. Scénář využívá nutných paradoxů při setkání v čase a vcelku je i o čem přemýšlet. Zlata Adamovská je jako hysterická dívka vstkutku na zabití, Vladimír Dlouhý hraje "jako v Arabele". Dávám 70%. (14.11.2011)

Nenápadná zapadlá sci-fi komedie, která si vystačí s minimem efektů. Teenagerská Zlata Adamovská cestuje v čase s Vladimírem Dlouhým, aby zjistila, co se stalo s jejím dědečkem v roce 1946! Už ten nápad láká, ale to není vše - místo scénáristických úlev obvyklých ve filmech o cestování časem zde mladý pár páchá jeden paradox za druhým, jemně rýpe do téma znárodnění a potravinových lístků, skoro jako by to tvůrci dělali naschvál a jestli si myslíte, že víte jak film dopadne, tak se pletete! Prostě nenáročné sci-fi s lehkým humorem a celkem fajn obsazením, Munzar si střihl netradičně odlehčenější roli tatínka, Dlouhý pobaví diskotékou a politickým vtípkem ("Osud je osud.") a ženy načerpají optimismus, až uvidí, že Zlata Adamovská je větší kočka starší než v pubertě. 3,5/5 (25.10.2009)

Původně jsem chtěl dát hvězdičky tři, ale díky silnému konci musím napálit i čtvrtou. Stroj času zabudovaný v autě pět let před Návratem do budoucnosti? A navíc v českém filmu? Jsem překvapen. Samozřejmě, že zpracování místy vázne, ale i tak se jedná o nadprůměrnou podívanou. Dlouhý se pohybuje na hranici mezi arogantním frajerem a sympaťákem, na Zlatu je pěkný pohled, Brodský si roli užívá a snaží se nevyčnívat, ovšem, kdo stojí za vyzdvihnutí je Ivan Mistrík v roli dědečka. Je charismatický projevem a především hlasem....prostě vynálezce, který vidí dál než jiní. Rovněž scénář drží pohromadě, nevytváří žádné časové paradoxy, naopak, vše do sebe zapadá v rámci jedné časové linie, někdy až možná zbytečně okatě ukázáno. A líbilo se mi i rozdělení ženského a mužského principu. Chlapi pohlížejí na cestování v čase logicky, a ani ne moc překvapeně, naopak, spíše s klidem (včetně postavy továrníka Halaška a postavy Josefa Somra), zatímco ženy reagují nelogicky a histericky. S tím souvisí i závěr, který sice není dořešen, ale odpověď je nasnadě. Manipulativní hysterka nebo logika mužského mozku a neporušení časové linie? (11.10.2014)

Tak vyloženě špatné to není, ani to nemá blbý děj, ale jinak mě to moc nebavilo a hlavně mi to přišlo poněkud utahané. Navíc bych fakt nepoznal, že to točil Ráža, jelikož on ve svých filmech má takovou typickou atmosféru, ale tady vůbec není. Ale jinak musím uznat, že některé nápady jsou povedené (třeba s autem jakožto strojem času - a to tenhle film vznikl před Návratem do budoucnosti) a líbil se mi i ten otevřený konec, ten jsem rozhodně nečekal. 3* (10.06.2020)