Herec

Blbý to určitě není (hlavně technicky a herecky), ale, nemůžu si pomoct, na konci je z toho zase jen další předpisová vyprávěnka o strašidelných 50.letech.. To už ale jaksi všichni dávno víme a člověk si říká jestli by už pomalu nebylo na čase začít točit filmy o té době, které by vyprávěly příběhy komplexnější, hlubší, takové co by se dostaly pod tu prvoplánovou slupku dábelských stbáků, výslechů, odposlechů, udavačů atd... (27.10.2020)

Velmi solidní thriller s pořádnou porcí napětí. Bebjak už mnohokrát dokázal, že svoje řemeslo umí (byť musím přiznat, že mi to neustálé užívání tmavých filtrů přijde trochu šablonovité). A Pavel Gotthard s Petrem Bokem dodali scénář, který minisérii pozvedá nad úroveň těch hald filmů a seriálů, které se vracejí do období Gottwaldova teroru. Klíčovým atributem, kterým se Herec odlišuje od podobných děl, je ambivalence hlavní postavy. Divák od začátku tuší, že se nepotkává pouze s obětí režimu, ale scénář velmi chytře pracuje s rozplétáním přediva motivací a úmyslů, takže se několikrát stane, že když si recipient myslí, že ví, na čem se Standou je, přijde moment překvapení (odhalí se nová informace, nebo přijde nečekaná reakce). Divák je tak jednak udržován v napětí, ale jednak také musí neustále přetvářet svůj postoj k hrdinovi/antihrdinovi - a to často na podkladě pouhého dohadu o motivacích (co je pohodlnost / co je obranná taktika / co je kariérismus). Divák se tak často přistihne, že podrobuje zkoumání i své vlastní nitro ve snaze přijít na to, jak by jednal on sám. Jediné, čím mě Herec poněkud štval, byl dojem, že se seriál místy zbytečně snaží tlačit na emoční pilu (soused nemůže být jen udavačská svině, ale musí se stát i sexuálním násilníkem apod.). (23.01.2024)

SPOILERY. Už mám dost těch tupců a grázlů, co vládnou v týhle zemi. Nejdřív jsem se polekal, že sleduji další exemplář druhu populárně-historického kýče, na jejímž uhnětení se veřejnoprávní média přežvykováním některých témat vrchovatě podílí. Nikdo soudný nezpochybňuje, že období před rokem 1989 bylo temné, dokonce temnější než jiná, a jsem přesvědčen, že návrat poměrů se vším všudy by si přál málokdo z těch, kteří si pamatují, nebo jsou alespoň dobře informováni. První díl je ale jenom bluf, který na tvorbu (nejen) České televize chytře navazují (a který nedávno obdobně použil Zachariáš v Bez vědomí). To, co se věrohodně tváří jako "jarchovská" šablona ve smyslu komunisti=zlo (resp. zlo=komunisti), připravuje na koukavé zralejší a konstruktivnější zpracování teze, totiž že režim je zlý potud, pokud dokáže být kanálem zla, jehož zdroj může vytrysknout stejně v účelové interpretaci Marxe, jako Adama Smitha nebo sv. Pavla. Existují horší věci než totalita. Třeba nezřízené ambice. Mám Herce rád za to, že se skrze vypráskanou látku dokázal vyjádřit k tomu, co by nás mělo trápit dnes; ne naopak. Výprava snad až příliš temná, ale nikoliv laciná. Žánrové veletoče zábavné. Jan Cina daleko lepší, než v mnohem nejapněji angažovaném Čertím brku. Znám jeden byt v Dejvicích. Tam budeme mít klid. (06.02.2021)

Výborně napsané, výborně zahrané. 1) Jednotlivé díly představují na sebe navazující nicméně samostatné příběhy, které spojuje postava hlavního protagonisty._____ 2) Děj je napínavý a bez hluchých míst. Pěkně jsou přiblíženy osobní frustrace, z nichž vyplývá pocit vykořeněnosti, křivdy a osamění. Spolupráce s STB pak působí věrohodně a pochopitelně._____ V této souvislosti mě napadá snímek Anatomie zrady o ministru Moravcovi, kde právě jeho přerodu jsem nevěřil._____ 3) Třetí díl hned od začátku překvapil. Je akčnější a ocenil jsem v něm švih, spád a hbitý střih._____ Konec minisérie mě, věru, neuspokojil, ale je logický a působivý._____ 4) 32letý Jan Cina (herec Láník) opět předvedl, že z něho roste velký herec. 30letý Jan Nedbal (přítel Láníkovy sestry Špork) je fešák a rovněž 29letý Jiří Šimek (útěkář Karel) je přitažlivý._____ 5) Takže to shrneme. 1. díl - 3*, 2. díl - 4*, 3. díl - 5*. (23.11.2020)

Snaha napsat třídilnou televizní inscenaci z přelomu let 1952 - 1953 je nepochybná a navíc povzbuzená řadou kvalitních výkonů mladých herců počínaje Janem Cínou v titulní úloze. Srovnatelné charakteristiky lze použít i pro Vassaryovou, Klimovou i Bokovou. Snaha scénáristy dostát zadání zplodila text sice zasazený do prostředí zahalené tváře padesátých let a upozorňující na sovětské "poradce", leč také dílo trpící křečovitostí podání a celkovou nepřesvědčivostí, která vedla místy až ke křečovitému spojování řady scén a výstupů. Démonické se v tomto podání změnilo v tezovité. V neprospěch věci. (08.01.2022)