Herec

Tíživá doba, sen o velkém divadle a zase jeden kus z poměrně nedávné historie, na kterou diváci slyší. A proto se k ní tvůrci opakovaně vracejí. Stanislav Láník žije v Československu na počátku 50. let. Matka údajně spáchala sebevraždu v ruzyňské věznici, otec zemřel v zahraničí v odboji. A o babičku přišel právě teď. Se sestrou, která zametá ulice, nemají zrovna nejnadějnější vyhlídky na spokojený život. Jenže Standa, ač jeho rodina nemá dobré jméno u vládnoucích komunistů, má sakra vysoké cíle. Hrát v ochotnickém divadle mu rozhodně nestačí. Chce mezi profesionály a aby toho dosáhl, klidně přijme roli, kterou napíše sám život. Nejprve se nadchne pro matematické úlohy, s druhým vysoce postaveným komunistou pak chce pláchnout „za kopečky“. Baví mě, že každý díl je krapet jiný, hlavně v případě klesajícího sebevědomí hlavního hrdiny, který si nejprve získá pár soudruhů a z toho pro sebe plynoucí výhody, do druhého „úkolu“ pak vstupuje jako zdatný manipulátor, ovšem do závěrečné epizody už kráčí coby zlomený antihrdina, který se bude neustále ohlížet přes rameno. Právě poslední díl je mírným úkrokem stranou, chvíli to vypadá, že scénář neví kudy kam. A rozhodně bych očekával hlubší vhled do přemýšlení/pohnutek/snad i výčitek hlavní postavy. Herci jsou každopádně skvělí: Jan Cina je zatraceně soustředěný, Jenovéfa Boková bravurně zvládá emočně vypjaté scény, domovník Adrian Jastraban je oplzlý a zlý zároveň, důvěryhodně se role soudruha kapitána ujal i Martin Finger. Režisér Peter Bebjak předložil atmosféru nejistoty a spoustu zajímavých postav, se kterými budeme soucítit nebo je nenávidět. (18.11.2021)

Co dokáže udělat s lidským charakterem silná touha změnit svůj život k lepšímu v totalitní době nejhrubšího zrna? Jak bychom se zachovali my sami, žít v 50. letech a mít tak pošramocený životopis? Toť otázka na kterou nám minisérie nabízí pár možných odpovědí. Někdo se okamžitě režimu přizpůsobí, někdo je silný a bojuje a někdo, stejně jako "herec Standa Láník" , jim jde rovnou naproti. Ze začátku to vypadá jako dobrá volba, ale postupem času máme před očima pozvolný, totální, morální rozklad osobnosti jednoho obyčejného člověka. A to mě vlastně vždy dostane, když vidím čeho jsou různí jednotlivci schopni a za jakou cenu. Musím vyzdvihnout některé záporáky (Finger, Jastraban), kteří byli skvostní, taky jsem nadšená z role Vladimíra (Pavel Batěk), no a samotný Láník (Jan Cina) mě vlastně moc nepřesvědčil, protože to hrál celou dobu pořád stejně. Celkově je to ovšem nezapomenutelné a důležité dílo, které nám ukazuje tu špínu a hnus totalitní moci... P.S. Jo a ještě musím vyzdvihnout hudbu, která ještě více umocňuje celkové vyznění filmu.      Za mě 90% (08.02.2022)

jestli něco stále ještě celkem umíme,pak tyhle "dobová" (rozuměj z období komunismu) dramata a ani Herec není výjimka.Bohužel je tu tentokrát dost ale,které mi nedovolí hodnotit lépe,byť po dvou dílech jsem byl přesvědčen o solidních čtyřech hvězdách.Pak totiž přišel závěrečný a suverénně nejslabší díl.Ten nejen,že prakticky kompletně zazdil většinu postav a do té doby zajímavě rozjetých linek,jen proto aby nám nabídl snad nejméně uvěřitelný pokus o útěk za hranice ever,ale hlavně ukázal naplno,že Cinova postava (Cina jinak skvělý) je vlastně extrémně jednorozměrná a plochá a ač tu nejspíš byla snaha z něj udělat tragickou a rozpolcenou figuru,v závěru z toho vyšel jako extrémní svině,se ketrou se prostě nejde ztotožnit ani jí pochopit.A nejde to udělat nejen proto,že není úplně hezké co dělal a udělal,ale také proto že nám tvůrci nedali absolutně šanci to alespoň zkusit...60% (26.10.2020)

I když jsem měla v některých místech pocit, že to do sebe příliš nezapadá (především naprostá nepřipravenost útěku a setrvání na vsi nebo to jak se hrdinové dokázali "ztratit" mezi místními a nebýt podezřelí), stejně to byl silný příběh, který mě zasáhl. Padesátá léta byla možná nejhoršími v naší historii a nikdo z nás nemuže říct, jak by v té době obstál, ovšem Standa navzdory popisku v obsahu nejednoznačným charakterem nebyl. Taková malá bezvýznamná lidská svině bez morálky , která si vždycky najde pro svoje jednání aliby a omluvu. Takoví jsou nejhorší. (28.10.2020)

Další průměrná televizní inscenace o tom, jak byla 50. léta strašná. Scénář všechny jasně rozdělí na oběti a svině, jediné překvapení je na konci prvního dílu, pak už se tvůrci spokojili s variováním úvodní epizody. K tomu zní návodná hudba, aby bylo jasné, jak dramatické to asi mělo být. Vlastně si nejsem jistý, zda moje hodnocení není až příliš velkorysé (50%). (26.10.2020)