Herec

jestli něco stále ještě celkem umíme,pak tyhle "dobová" (rozuměj z období komunismu) dramata a ani Herec není výjimka.Bohužel je tu tentokrát dost ale,které mi nedovolí hodnotit lépe,byť po dvou dílech jsem byl přesvědčen o solidních čtyřech hvězdách.Pak totiž přišel závěrečný a suverénně nejslabší díl.Ten nejen,že prakticky kompletně zazdil většinu postav a do té doby zajímavě rozjetých linek,jen proto aby nám nabídl snad nejméně uvěřitelný pokus o útěk za hranice ever,ale hlavně ukázal naplno,že Cinova postava (Cina jinak skvělý) je vlastně extrémně jednorozměrná a plochá a ač tu nejspíš byla snaha z něj udělat tragickou a rozpolcenou figuru,v závěru z toho vyšel jako extrémní svině,se ketrou se prostě nejde ztotožnit ani jí pochopit.A nejde to udělat nejen proto,že není úplně hezké co dělal a udělal,ale také proto že nám tvůrci nedali absolutně šanci to alespoň zkusit...60% (26.10.2020)

Dvě epizody děj příliš nespěchá, zaměřuje se na Standu Láníka, jeho nejbližší okolí, ale i hutnou atmosféru. Tohle mi velmi sedlo, dění mimo pana herce, pozadí jeho příběhu, všudypřítomný strach, ať už jste v jakékoliv stranické pozici. Nebo v jeho rodině, bytě... tady k navození strachu stačí pouhý zvonek a neodbytný soused za dveřmi. Právě tím zaměřením na postavy a hutnou atmosféru připomene Herec to lepší z tvorby zaměřující se na padesátá léta. Proto jsem příliš nepochopil odbočku na statek, ta totiž oproti zbytku působí značně nedomyšleně, navíc je úplně zbytečná. Když už, tak se tohle mohlo jen zmínit v rozhovoru a jít na poslední akci, poslední pointu. Ty dělají Láníka tím, čím je, nikoliv nadějným matematikem, ale hercem, který svoji roli nikdy neopouští. Poprvé překvapí, aby se podruhé čekalo, jestli v jeho přístupu k věci přijde nějaká změna. Jan Cina působí takovým nejednoznačným dojmem, což mi k postavě, u které si nemůže být jistý nikdo, vlastně velmi sedne. Ale abych třetí epizodu jen nehanil, krom závěru je tu ještě část "v čekárně", kde se na průhledném skle nad Láníkem střídají boty a psychický nápor je doslova cítit. 75% (11.02.2024)

Roky tady nevznikl tak komplexní počin. Herec nesklouzává k černobílému vidění světa a nerecykluje stokrát zažitá klišé. První část skvěle navnadí a stejně ještě na závěr přijde twist jako bonus. Druhá část pro změnu nabídne brutální gradaci, která na naše poměry nemá obdoby. Bebjak vše drží pevně v rukou a ve třetí části si suverénně dojde až k mrazivému finále. Cina definitivně hraje první ligu. S1: 85% (22.01.2022)

Už po zhlédnutí první epizody jsem tušila, že půjde o výjimečnou tuzemskou minisérii. Před chvílí jsem dokoukala závěrečný díl a jsem nesmírně potěšena, že jsem se nemýlila. Nebudu šetřit superlativy, protože na tomhle dramatu z počátku padesátých let dvacátého století jsem si opravdu smlsla. Tvůrcům se povedlo naprosto věrohodně zachytit dobovou atmosféru, ze které místy až mrazilo. Svůj podíl na tom měla i výborná hudba. Také po herecké stránce jsem absolutně spokojená. Kromě vynikajícího Jana Ciny v hlavní roli je těžké někoho vyzdvihnout. V podstatě se totiž dá říct, že všichni, kteří neměli jen štěk, hráli skvěle. (90%) (30.10.2020)

Scenáristé příliš tlačili na pilu, ve snaze udělat z podsvinčete pořádnou svini, stvořili neuvěřitelnou postavu. Hlavní hrdina nemá žádnou kladnou stránku, je tudíž naprosto nepochopitelné, že má přátele, milující sestru a dokáže ošarmit (čím?) dva muže, kteří by se s někým takovým rozhodně nemuseli zahazovat. Škoda, neboť režijně je minisérie velice dobrá. Cina je mi sice extrémně nesympatický, ale musím uznat, že má unikátně široký rejstřík funění. Boková, Finger a Jastraban sice nejsou kovaní funiči, ale zase oproti Cinovi skvěle hrají. Cina bohužel roli nezvládá, naprosto selhal při propracování psychologie Láníka, takže zbyla jen oživlá fotografie, která funí a bezemočně koná. Na českou tvorbu prohrabující se v bahně padesátých let se však jedná o poměrně kvalitní počin. Samotné politiky je zde poskrovnu, jen proniká životy všech aktérů, oč nenápadněji a plíživěji, o to nezvratněji do nich zasahuje. Největším přínosem této minisérie pro mě bylo seznámení s Jurajem Dobrakovem, jehož hudba velmi lahodila mým uším. (11.02.2022)