O Janovi a podivuhodném příteli

Tak bohatá koprodukce a tak slabý výsledek? Klasický příběh o zakletí, zlu, dobru a vše přenášející lásce, lze nalézt ve spoustě jiných pohádek. Temná atmosféra, zapříčiněná skvělou Hapkovo hudbou a dokonalým dobovým projevem Josefa Kemra, je nepochybně perfektní. Ostatní herecké výkony, v čele s Tomášem Valíkem, film sráží hodně dolů. V některých případech nepřirozeně rušící dabing a velmi tuctová režie - Závěrečný souboj velmi slabý. Zdařilá dvojice zlodějíčků, kteří vedle Kemra jako jediní splňují, svým projevem, dobovou atmosféru, mi k vyššímu hodnocení taky už nepomohou. Skvělý potenciál, který si zasloužil daleko preciznější uchopení. (21.12.2014)

Nemám rád Andersenovy pohádky, když jsem byl malý, působily na mě ponure a strašidelně, a na tom se nic nezměnilo. Stejně tak jsem vnímal a vnímám tuto. Nicméně samotný příběh má hlavu a patu a navíc je zpestřený tragikomickou dvojicí Zedníčka a Labudy, která výborně kontrastuje se strašidelnými okamžiky. (22.12.2008)

Tahle pohádka je docela zvláštní. Ale rozhodně ne špatná, spíš naopak. Když jsem byl malý, tak jsem se jí trošku bál, konkrétně toho podivného Janova přítele. Nikdy jsem nepochopil, co ta postava byla vlastně zač a nechápu to dodnes. Hodnotím 4*, málokdy člověk spatří takhle zajímavou a tajemnou pohádku navíc podpořenou mrazivou hudbou. (16.12.2007)

Jedna z těch pohádek, která svojí vážností a temnotou působí víc jako fantasy, což je vlastně na dnešní poměry dobře. Škoda jen, že se tu řada momentů opakuje (asi pro levnější produkci), a že tu řadu herců ani neznám. Nečeští kolegové ale nebyli vůbec zlí a Marián Labuda to s Pavlem Zedníčkem hezky uvolňovali. (31.10.2022)

----- "Svět je plný bezpráví." ----- A právě proto existují POHÁDKY. Aby alespoň na chvilku obnovily ztracenou rovnováhu ... aby umožnily dobru zvítězit v odvěkém souboji se zlem. Protože je to právě dobro, kdo je zákonitě v nevýhodě: Povahou bývá naivní až dětsky důvěřivé - velkého, nepřátelsky naladěného světa obyčejně neznalé ... a běžné praktiky zla jsou mu bytostně cizí. Příběh Jana a jeho podivuhodného přítele je pohádkou VELICE atmosférickou, obestřenou tajemstvím temným jako odvrácená strana Měsíce. Tímto skládám hlubokou poklonu Ludvíku Rážovi, neboť dosáhl kýženého cíle za pomoci prostých, leč nápaditě využitých filmařských triků umocněných působivým, místy trochu zádumčivým hudebním doprovodem. Každopádně je škoda, že nejrůznější důmyslné vychytávky vzaly za své s příchodem digitální animace. Najednou už není třeba přemýšlet, kterak dosáhnout požadovaného efektu a zároveň nepřekročit rozpočet. Kouzlo, originalita i poezie starých filmových triků jedenadvacátému století občas viditelně schází. (18.08.2014)