Minari

Na jednu stranu je Minari americkou produkcí od studia A24, na tu druhou stranu je ovšem na mnoha prestižních filmových ocenění nominován v kategorii ´´ nejlepší zahraniční film´´. Tak či tak je pravdou, že je Minari zcela určitě jedním z nejlepších filmů loňského roku, který minimálně naprosto bravurně pracuje s motivem amerického snu. A to takovým způsobem, že zcela určitě bude patřit na seznam nejlepších filmů, které pojednávají o plnění si amerického snu. Netradiční hrdinové filmu, kteří mají podobu korejských emigrantů jsou inspirovány vlastními zážitky Lee Isaaca Chunga, který sám kdysi vyrůstal na farmě v Arkansasu a scénář Minari je tak do velké míry autobiografií. I dost možná proto se Chungovi daří scénářem a následným tvůrčím vedením vydolovat z diváka ty správné emoce, které by zrovna měli dorazit. Z příběhu, který napsal sám život vznikl neskutečně silný filmařský zážitek se strhujícími hereckými výkony, velice pěkným vizuálem a především skutečně silným emocionálním dopadem. V Minari se především naprosto výtečně buduje vztah mezi vnukem a babičkou. Alan Kim jako malý David si musí zvykat na svou objevivší se babičku v podání Youn Yuh-jung a i přesto, že Davidovi z počátku moc nevoní fakt, že jeho babička nesplňuje jeho tradiční představy o ideální babičce (především i proto, že nosí pánské spodní prádlo). Do toho je navíc malý David konfrontován se dvěma rodiči, kteří nemohou být více rozdílní a navíc se vše začíná ještě více komplikovat. Přitom všem Chung umí parádně pracovat s humorem, zároveň ovšem skutečně umí gradovat tempo v oblasti vykreslování vztahu postav. Mezi Davidem a jeho babičkou tak postupně vzniká velmi zvláštní forma sblížení, mezi Davidovým otcem v podání Stevena Yeuna a Davidovou matkou v podání Han Ye-ri naopak vzniká větší propast. Davidův otec Jacob je těžce uchopitelnou postavou, především i proto, že se dá z různých úhlů označit jako sobec, který sám naznačí, že mu jde dost možná více o jeho farmu než o rodinu. Zároveň ale Minari obsahuje spousta momentů, kterými jde Jacoba vyčíst jako muže, který miluje svou rodinu. Yeun je v téhle složité roli naprosto parádní a naprosto bravurně zvládá ztvárnit obě pózy Jacoba, které o něm naznačují něco jiného. Davidova matka Monica je naopak velmi obětavá žena, která nerada vyvolává konflikty, v těch vyhrocených momentech se ale nebojí zvýšit hlas. Stejně jako Yeun předvádí Ye-ri velice obdivuhodný výkon a i díky těmto dvěma fantastickým výkonům tolik funguje ta manželská dynamika. Společně s kameramanem Lachlanem Milnem Chung bere důraz na vizuál a film je plný nádherných záběrů, které působí skutečně významně. Soundtrack Emile Mosseri naprosto bravurně sedí k celému filmu a to především když dojde na kytaru. A i přesto, že se v Minari dějí velmi nepříjemné věci, které by nejednu rodinu brutálně položili, Chungův scénář si nadále celou dobu drží jistou formu optimismu. Byl jsem až dojatý, jak moc velkou duši a přesah celý příběh Minari má a o to víc je potěšující, že i v ostatních ohledech jde o mistrovskou podívanou. Pár momentů možná v celkovém součtu nikam nevede, jinak si ale těžko představit citově silnější zpracování tohohle bravurního příběhu. Minari je neskutečně dojemný zážitek, který se může opřít o silné herecké výkony, výtečný scénář, bravurní režii, dokonalou vizuální stránku a silný soundtrack. Tenhle portrét jedné korejské rodiny, která si plní svůj americký sen jednoduše stojí za to a velmi rád budu sledovat, jakým směrem se Chung ve své kariéře vydá příště........ (15.02.2021) (méně) (více)