Minari

Svým způsobem korejská verze dva roky starého japonského filmu Zloději. Místo Japonska se však odehrává na americkém venkově, kde se hlavní rodinka musí utkat nejen s finanční krizí, ale i menším vnitřním rozkolem. Minari je velice jemné a tiché melodrama, které divákovi dokazuje, že americký sen je v mnoha ohledech věc pro naivní idealisty... a nebo ne? Má velice milou a příjemnou atmosféru, která však není vždy úplně veselá. Rozhodně se však nejedná o vyloženě smutný film, byť se to tak občas může zdát. Výborně tam jsou vykreslené vztahy mezi jednotlivými členy sympatické rodiny, obzvlášť pouto mezi malým chlapcem a skvělou babičkou bylo bezvadný. Až jsem si přál, aby ho film ještě více rozvinul. Plus i přestože se film snaží působit co nejvíce lidsky, zároveň se mu daří vyvarovat se různým klišé a přílišné sentimentalitě. Ne vždy ale dokáže udržet divákovu pozornost, protože některé sekvence se až zbytečně táhnou. Také mě to osobně emočně nezasáhlo tak silně, jako právě ti Zloději. Ovšem kus poctivé filmařské práce to je stoprocentně, navíc bylo fajn zase vidět Glenna. Očividně se od tchána Hershela naučil farmařit. Good for him! Slabší 4* (02.02.2021)

sam reziser Lee Isaac Chung je potomok korejskych imigrantov, ktory sa uz narodil v amerike a jeho zazitky su hlavnou inspiraciou pre MINARI, pribeh korejskej rodiny ktora hlada svoj americky sen v zapadakove akym je Arkansas. film sa nesustreduje len na mladeho syna Davida ktory sa v amerike narodil a jeho prve stretnutie s jeho korejsokou babkou co prenho predstavuje najvacsi sok (lebo nie je to klasicka babka, lebo "prava" babka by mala robit kolace, neupijat mu z jeho mountain dew a hlavne nenadavat!). tieto pasaze su zachytene citlivo a je prijemne sledovat zblizovanie tychto dvoch postav. Lee vsak venuje rovnaku pozornost i rodicom (Yeun a Han su obaja skvely) a ich problemom ktore novy farmarsky zivot prinasa. dobru postavu si vystrihol i Will Patton ktory hra dobrackeho, i ked trocha sialeneho, spolupracovnika ktory to mysli dobre, ale svojou prehnanou laskou k Jezisovy je viac menej cudak. skoda ze scenar sa snazi zachytit az prilis vela pribehov (otec, matka, syn a babka) namiesto jedneho hlavneho hrdinu a trocha slabsi az narychlo spichnuty mi prisiel i koniec. ale inak ide o prijemny, maly film... (03.03.2021)

Takové specifické rodinné drama. Autor scénáře /režisér Lee Isaac Chung vytvořil sebevědomý obraz ze svých vlastních vzpomínek z dětství. Bez sentimentu přestože s širokým srdcem. Je to citlivý a snivý film o lidské odolnosti , rodinném snu a obtížnosti změny při emigraci. Kombinuje dramatické oblouky a estetickou sílu. Působí to jako obejmutí od někoho, koho znáte už dlouho. Chung je trpělivý tvůrce a pracuje v malých specifických epizodách , které narůstají do něčeho majestátního. Jenže mě to emocionálně nezasáhlo tak jak jsem chtěl. Film ale určitě zlepší rodinné porozumění vás, kteří jste v manželském svazku. (23.01.2021)

Na jednej strane to je celkom pekný príbeh jednej kórejskej rodinky žijúcej v amerike, ktorý aj napriek pomalému tempu príliš nenudí. Na druhej strane je to proste až príliš obyčajné jak milión iných kdejakých televíznych filmov, takže na ňom nevidím nič výnimočné. Oscarová nominácia dáva zmysel jedine vzhľadom na úbohú konkurenciu aká minulý rok vznikla. Neľutujem, že som to videl, ale znova si to určite nepustím. 6/10. (17.03.2021)

[VIDĚNO 7.3.] "Minari is truly the best. It grows anywhere, like weeds. So anyone can pick and eat it. Rich or poor, anyone can enjoy it and be healthy. Minari can be put in kimchi, put in stew, put in soup. It can be medicine if you are sick. Minari is trully wonderful!" ______ Poté, co Stevenu Yeunovi rozjebal jeden nejmenovaný sociopat hlavu baseballovou pálkou omotanou ostnatým drátem, Štefan zdatně chopil osud do svých rukou, a zavítal na scénu nezávislé kinematografie - přesněji zavítal do subtilního minimalistického dramatu od ikonického studia A24, 'Minari' - v podstatě agitační reklamy na kuří farmy, vypovídající o životě korejských přistěhovalců, kteří se pokouší asimilovat do diaspor společenského ekosystému amerického státu Arkansas. Lee Isaac Chung z hlediska kauzality natočil sice zbytečně apatický, zato formálně velmi konzistentní (snímek brilantně pracuje s dikcí nevyřčeného a v mnoha okolnostech tak spoléhá na implicitnost a submisivní symboliku, v jejíž specifikách divák musí permanentně hledat) i narativně distingované melodrama, které vytváří velmi autentické plastické zrcadlo které reflektuje život přistěhovalců v americké pospolitosti - ačkoliv celková péče o tenzi a konflikt by mohla být víc sofistikovaná vzhledem k tomu, že se jedná o autobiografii samotného autora, a celková výpovědní hodnota strádá a emocionální impakt značně stagnuje. Ale jinak v resumé snímek nenabízí nic víc či míň - nejspíš jsem očekával příliš mnoho. Zlatý Glób v kategorii Nejlepší cizojazyčný film bych tomu určitě neudělil - už jen z toho důvodu, že byl produkován a distribuován výhradně v USA. Just sayin'... // VERDIKT: 7,4 kuřecích ovulací z 10 // 🐣🐤🐣🐤 (12.03.2021)