Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (155)

topi 

všechny recenze uživatele

Kvalitní snímek z totalitního období, který se odehrává v lágru začátkem padesátých let. Občas se příběhem prolínají vzpomínky hlavního hrdiny Svobody (Jiří Schmitzer) a vysvětlují, za jakých událostí se do lágru dostal. Jednoho dne je do tábora umístěn politický pohlavár (Karel heřmánek), který vymýšlel řády, podle kterých se vězni měli chovat. Všichni ho chtějí sejmout, pouze Jaroslav Svoboda se za něj postaví...zpočátku jsem nechápal, proč ho pořád brání, až během odkrývání skutečností jsem jeho počínání pochopil. Hudbu zkomponoval Jiří Stivín a použil také motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena, jenž vkusně filmem proplouvá. Jediná škoda je, že film působí až moc televizně a připomíná spíše jednu epizodu ze seriálu Zdivočelá země, který Hynek Bočan v té době také podle scénáře Jiřího Stránského rovněž natáčel. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Hynek Bocan /Klauni a Vlastenci, Cest a Slava ...../ je v tomto filme o5 za kvalitu. Tematika Pracovnych Taborov 1948 - 1954 v byvalom Ceskoslovensku ma vzdy fascinovala, a este asi aj pekne dlho bude. Vysoko vyzdvihujem surovu atmosferu 50. rokov, reziu pana Bocana. Obrazky z pribramskeho uranoveho lagru su desive dodnes. Najde sa aj par znamych hercov - Leos Sucharipa /Prodavac Humoru/. 88 % ()

Reklama

JosefTomas 

všechny recenze uživatele

Škoda promarněné šance. Byl by z toho nádherný pomník jedné doby, vyšperkovaný v technickém kabátu. Bohužel se tak nestalo, a tak zůstává jen plochým (leč řemeslně zvládnutým) počinem, kterému chybí více tvůrčí invence, která by ho katapultovala do kolonky výjimečné. U Bočanových filmů bývá zvykem, že jeho film táhnou herci. Tady tomu není jinak a herecké obsazení je velmi pestré, takže některé dialogy tak netrhají uši, i když příliš šustí papírem. Další problém je zajisté nekonzistentnost, neboť příběh spíš plyne, než aby někam směřoval a atmosféra se buduje až příliš dlouho. Tempo samo o sobě je dosti pomalé a nepomáhají tomu ani rádoby umělecké dlouhé záběry, které ale tvůrci nedokáží prodat (na tom má zásluhu jistě malý rozpočet, který toho moc nedovoluje). Ve výsledku tak dostáváme nevyrovnaný film, který se pyšní sice vynikajícím obsazením, ale krom poctivé atmosféry nemá v příběhu moc nabídnout. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Slušný herecký výkony Schmitzera, Heřmánka a Dlouhýho, celkem slušná atmosféra podpořená hudbou (tušim, že to byla Beethovenova sedmá symfonie), naopak trochu slabší scénář a navíc jsem na konci postrádal nějaký rozuzlení nebo pointu. Myslim si, že se z toho dalo vymáčknout víc. Jinak mi přišlo dost mimo obsazení Milana Šteindlera do role velitele lágru. To pro mě vždycky bude komik. To je skoro stejný, jak kdyby toho velitele hrál třeba Luděk Sobota. 60% ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Předzvěst tvůrčí senility. Vážný námět, scénáristicky a režijně zpracovaný sklepáckým způsobem, který kouzlem nechtěného humoru překonává ten chtěný z Černých baronů. Co se od Stránského ve filmové podobě někdy povedlo ? Kromě skvělého Schmitzera hromada výkonů, zapomenutím vysvobozující jejich představitele, nejvypjatější scény jsou zpracovány lajdácky. Pokud se herectví v obsazením skromnějších scénách usadí, mění se tempo k nudnosti. Stivín se jako příliš často s příběhem (když styl filmu schází) míjí, Šlapetova kamera je nevyužitá a zde zcela zaměnitelná. 2-3* ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)
  • Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)
  • Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama