Čest a sláva

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa.. Bohem opuštěná, žes tak málo čistá.. Temnodobý „antiswashbuckler“, co je až po okraj naplněn neotesaným filozofováním, vzletným nihilismem a morální mizérií. Při Liškově hudbě chcete, aby vás přivázali hlavou dolů nad ohýnkem a Šámalova kamera v interiérech působivě využívá fyzické detaily i rozmístění postav v obraze. Herecky maso. S posledním záběrem a výrazem Hrušínského zemánka naprosto libové.. „A nebeč, krávo! To tak musí bejt..“ (14.12.2023)

Nihilistká renesanční freska s nejen dokonalým Rudolfem Hrušinským. U nás málo známe dílo, které by mělo být uctíváno po boku Vláčilových snímků. Surovost, nihilismus a apatie ve výnikajícím Bočanově scénáři podtržená plejádou perfektních hereckých výkonů (Höger, Kemr, Janžurová), Šámalovou temnou kamerou a jako obvykle naprosto nelidským soundtrackem Zdeňka Lišky. (22.09.2016)

UPDATE 2019: Úplně jsem na ten film zapomněl - možná proto je zapomenutý, ne ? :-) ---- 1968 - rok vzniku Spalovače mrtvol a Honu na čarodějnice. Z Čarodějnic si tohle bere atmosféru, ze Spalovače Rudolfa Hrušínského. První trojminutovka s titulky je na 43 let starý cs film opravdu krutá, pak nastane nekorektní kostýmové drama a drsná reflexe doby. Hodně zajímavý, velkým neprávem úplně zapomenutý film. 70% (30.01.2011)

Geniální komplexní reflexe českých dějin prováděná na pozadí jejich ústřední katastrofy (Bílá hora – Vestfálský mír). Celkové vyznění je poněkud oslabeno přílišnou snahou nechat postavy co nejexplicitněji vyslovit co nejvíce dějinných a životních mouder a nadčasových ideí (obvyklá nemoc českých historických her). Přesto je Rynda na jedné straně typickým synem své doby, na druhé straně možná dokonalým dějinným typovým zprůměrováním Čechů ze všech dob a stavů. Ve finále se celý film jeví jako tragikomická předehra k pohledu na vidláckého rytíře Hrušínského, probuzeného dědice a posledního zastánce české cti a slávy, táhnoucího v čele nevojska do neboje ve jménu nenaděje. Hořká pachuť, kteoru tento obraz (oč tragikomičtější, o to velkolepější) zanechává, působí neblaze na pokojný český spánek. Doporučuji pozornosti hippymanovu poznámku v sekci "zajímavosti". (13.09.2011)

Surové a místy až mrazivé drama mě uzemnilo svou atmosférou. Hudební kompozice se zapíše hluboce do nitra a ještě dlouho po skončení filmu zní v uších. Jednotlivé scény a rozhovory jsou také působivé (ať už Rynda s Dorotou nebo Kateřinou, Rynda s knězem, Rynda s Kemrem, Rynda s Donovalským), ale celkové dokonalosti přeci jen něco chybí. Atmosféra a silné dialogy jsou trochu na úkor srozumitelnosti děje. Bez znalosti historie (povrchní představa nestačí) je pochopení pohnutek méně jasné, mnohé je nevysloveno a divák musí smysl některých výjevů odtušit. Přesto je Čest a sláva úžasným zážitkem. Člověk je nejen blíže historii, ale i generaci diváků, kteří zažili největší slávu tohoto snímku. (15.12.2012)