Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (162)
Porážka českých stavů na Bílé hoře a následné Obnovené zřízení zemské zúčtovalo s podstatnou částí protestantské šlechty v Čechách. Staleté majetkové držby byly roztříštěny či rovnou změnily majitele (generálové katolické strany atd.). Původní česká protestantská šlechta odchází do ciziny doufajíc, že třicetiletá válka přinese vítězství Protestantské unii, a budou se moci vrátit domů. Válka však zdevastuje ekonomiky všech evropských mocností, zbývá jen hlad, bída a zmar. Víra už pomalu ztrácí na významu, všichni bojují proti všem. Na pozadí těchto událostí stojí drobný zeman Rynda, potomek starobylého rodu, zchudlý, majetek částešně zkonfiskován, v touze už jen přežít. Svět do kterého chce Rynda přežít už ale nebude pro něj a jemu podobné...zbývá mu už jen to poslední- šlechtická čest! Tohle jsou přesně ty malé velké filmy, pro které miluji československou kinematografii. Dle mého názoru nejlepší Bočanův film. Kdyby někdo hledal tvrz, na které se točilo, jsu to Buzice u Blatné, stále stojí mezi rybníky!.100% ()
Desivé obrazy mŕtvol a pochodu voči nim ľahostajných ľudí zachytené výnimočnou kamerou sa krásne snúbia s vážnymi tónmi hudby Zdenka Lišku. Marketa Lazarová to nie je, ale aj tento cit pre detail Hynka Bočana treba oceniť. Kemr ako vždy výrečný, no životný výkon je asi v Markete, Hrušínsky v hlavnej úlohe ako prísny grobian. Pri jeho tóne hlasu pri vete „Pane bože..“ si divák môže na chvíľu zažiť neistotu, či ironicky komentuje situáciu, avšak hneď prechádza do modlitby. Tento krásny scenáristicko-herecký detail je jedným z vycibrených chvíľ výborného filmu. Podobné humorné pomrkávanie scenáristu na diváka je aj pri motivačnej reči rebelujúceho hrdinu v podaní Karla Högera. Akcia je brutálna a s hudbou náboženských piesní výborne pôsobivá. Presviedčanie hlavnej postavy o nevyhnutnosti pridania sa na tú správnu stranu je napriek jej neochote ovplyvňované okolnosťami, ktorým sa nedá uniknúť. Cirkevný predstaviteľ je vybraný výborne s pochybnosťami vtedajšej doby. Všetky aspekty filmu sú v dokonalom súlade a tvoria výnimočný zážitok, ktorý bol škoda chovať ako trezorový film. ()
Duše zaslepená, věčně štvaná z místa, Bohem opuštěná, žes tak málo čistá - ženicha, ach, Krista ztratila jsi: není spásy, není kudy kam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata, není ti však asi žádná řeč už svatá; tvoji mysl láká hřích a bláto; hleď, a zato trest jde ze všech stran. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam Drahota je, bída, v zemi válka dravá, morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává: to je tvoje strava - plahočení, víry není, sklízíš klam a mam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. ----------- Už kvůli téhle zhudebnělé básni od Girolama Savonaroly s geniálním doprovedem Zdeňka Lišky stojí tenhle snímek za to. ()
„Posraná rytířská sláva“ Špína na povrchu i uvnitř. Nihilismus absolutní a všeprostupující zde vzhledem k dobovému zasazení nachází větší opodstatnění než v podobně černém Pasťáku. Nemilosrdné črtání národní povahy ruší jenom momenty, kdy scenárista skrze postavy vyjadřuje něco cíleně nadčasového. Do přízemního slovníku se nepřirozeně vkrádají vznešené myšlenky (jakýkoli náznak majestátnosti je jinak okamžitě shozen). Věřím, že Vláčilovi by stačila řeč obrazů. A hudba Zdeňka Lišky, která však prokazuje neocenitelnou službu i Bočanovi, když pomáhá lyrizovat syrové výjevy. 80% ()
Povedená břitká skica. Vláčil je sice opravdu o něco výš svým zpracováním, ale tolik satiry a černého humoru u něj určitě nenajdeme. Zvláštní, že tak kvalitní dílo je takřka neznámé i po tolika letech od "propuštění" z trezoru...Viděno podruhé a přidávám hvězdičku za ty brilantní dialogy a Rudlu Hrušínského, který ( opět ) vystřihl parádní karakter. A oceňuji i závěr! Jo a Josef Kemr v roli kapitána/koželuha :-) ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Film byl oceněn jako nejlepší zahraniční snímek na XXX. MFF v Benátkách. Hynek Bočan se toužil festivalu zúčastnit. Povolení dostal, bylo mu však řečeno, že financovat si svou cestu bude muset sám. Hynek Bočan na to ale neměl peníze, na festival se nedostal a dokonce ani nikdy obdrženou cenu osobně nespatřil. (helianto)
- Postava kněze ve filmu patří do původem českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou, což se dá poznat podle znaku vyšitého na oblečení, který je vidět během popíjení s ostatním panstvem. Tento znak má však našitý vzhůru nohama. (Tarmenel)
- Snímek se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci v lednu 1969. (hippyman)
Reklama