Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (162)

lamps 

všechny recenze uživatele

Deprimující úvodní titulky, z nichž dobová atmosféra přímo sálá, a jedna na tehdejší poměry až nevybíravě násilná akční scéna představují bezpochyby jeden z vrcholů československé tvorby, avšak jsou v šíleném formálním kontrastu s celým zbytkem filmu, který je vlastně jen sledem více či méně zajímavých dialogů a excentrických hereckých kreací. Ne že bych si stěžoval - Hrušínský, Kemr i Höger jsou výborní, ale emocionální plochost a dost plytká dějovost mi nedovolily si snímek užít, nýbrž pouze docela pohodlně a bez následků přežít. A kvůli tomu jsem se na to přeci jenom nedíval.. 65% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Kolega Mchnk to napisal priam tak, ze genialne. Rovnako, ako genialny je cely film Cest a Slava. Vysoko vyzdvihujem reziu Hyneka Bocana, drsnu a tvrdu realitu 30 rocnej vojny /1618 - 1648/, vyborneho Hrusinskeho a priam perfektne dialogy. Cest a Slava je dalsim krasnym dokazom toho, ze v 60. rokoch 20. storocia vznikaliv kinematografii byvaleho Ceskoslovenska skutocne kulty. Holt, teraz co vladne ..... tak k tomu sa nebudem vyjadrovat, lebo by som musel sklznut do vulgarizmov najhrubsieho zrna. 94 % ()

Reklama

klima777 

všechny recenze uživatele

Jasně, že člověk se potřebuje zu fressen; jasně, že válka je nevýslovně krutá. Tento film však přináší naprostou adoraci malosti a ubohosti; vydávaje přízemnost za zemitost; touhu po svobodě za salónní revolucionářství, přičemž života běh vnímá pouze a jedině jako malichernou běhnu, která si na člověka zdravého rozumu zasedla, by jej rozdrtila. Tam, kde je Vláčil nadčasový, Bočan ryje držkou v hnoji. S předstihem; nikoliv prorocky.------- Dílko jest výborně obsazeno, jakož i velmi slušně natočeno, což na jeho mrzké podstatě ničehož nemění. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Kdo neumí lhát, neumí vládnout..." Tiež mi to občas atmosférou a drsnosťou doby pripomenulo Markétu Lazorovú. Nejde tu o nejaký veľký príbeh, ale máme tu skvelého hlavného predstaviteľa R. Hrušínskeho, ktorý na seba právom strháva všetku pozornosť. Osobne sa mi jeho výkon pozdával ešte lepší než vo velebenom Spalovači mrtvol. Pochváliť treba hudbu Z.Lišku i kvalitné dialógy, ktoré z úst R. Hrušínskeho znejú ako perly. I de o menej známy, trezorový film, ale v žánri historický film ide v rámci bývalého Československa o veľmi vydarený počin. Osobne by som strašne rád videl dlhší film a pár minút navyše by som dal i postave J. Kemra, ktorého B. Bohdanová nazvala "hnusným tvorom". Film 80%. Hrušínský 100%. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Podle knih či povídek Karla Michala vzniklo několik filmů či inscenací - vzpomeňme třeba Bílou paní s Irenou Kačírkovou v hlavní roli. Ironický postřeh nad věcmi doby konce 60. let najdeme i v tomto jinak historickém dramatu ze 17. století. Natočil jej v roce 1968 režisér Hynek Bočan s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli chudého zemana Václava Ryndy, k němuž přijíždějí protestantský emigrant a emisar francouzského krále pan Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho družka v podání Blanky Bohdanové s nabídkou, aby se připojil k odpůrcům Habsburků. Když se Rynda konečně rozhodne, je už pozdě, byl uzavřen tzv. vestfálský mír, avšak jeho rozhodnutí se stejně obrátí proti němu. Historické reálie však hodně reflektovaly vývoj v Československu roku 1968, a tak se některé repliky staly slavnými vzhledem k tomu, že si je lidé vztahovali na aktuální politickou situaci. Není tedy také divu, že v roce 1969 byl film velmi rychle zakázán a znovu jej mohli diváci vidět až v obnovené premiéře v roce 1990. DVD nijak nevybočuje z tradiční produkce Bontonu - černobílý obraz má standardní kvality, zvuk je v pouhém stereo a v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii a zhruba 5 - 8minutové rozhovory s režisérem Hynkem Bočanem a herečkami Blankou Bohdanovou a Ivov Janžurovou, kteří vzpomínají na natáčení a herecké kolegy a částečně se zmíní i o natáčení exteriérů. Publikováno: 27.05.2008 ()

Galerie (8)

Zajímavosti (10)

  • Postava kněze ve filmu patří do původem českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou, což se dá poznat podle znaku vyšitého na oblečení, který je vidět během popíjení s ostatním panstvem. Tento znak má však našitý vzhůru nohama. (Tarmenel)
  • Ve filmu je scéna, kdy během zpovědi poddaný donáší na svou vrchnost, což je historicky opodstatněné, protože katolická církev, zejména Jezuité, využívala podobné informace získané u povinných zpovědí během rekatolizace. V tomto případě tento systém selhává, jelikož zpovídajícím knězem je příslušník řádu Křižovníků s červenou hvězdou (což je možné v důsledku akutního nedostatku kněží, který nastal s počátkem rekatolizace) a právě řády, které byly v té době už zakořeněné, se snažily vystupovat spíše ve smírčí roli. (Tarmenel)
  • Film byl natočen na motivy stejnojmenné novely Karla Michala z roku 1966. (skudiblik)

Související novinky

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

03.10.2021

Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (více)

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama