Prokletí

Proč je horor považován za královský filmový žánr? Touto řečnickou otázkou jsem uvedl včerejší seminář a chystal se zahájit svůj odborný monolog. Jeden student však nemeškal a přispěchal s poměrně výstižnou odpovědí, díky které můžeme mimo jiné pochopit, proč Ellis nedokázal z takto slibného námětu vytěžit více: "Protože na horor nelze mechanicky aplikovat tvůrčí metody a postupy, se kterými režisér slaví úspěch v rámci jiných žánrů." Úvodní třetina snímku ještě snese velmi přísná měřítka, kdy se Ellis blýskl neotřelým zpracováním cikánského masakru, během kterého například chytře používá dlouhý ultraširokoúhlý záběr. Postupem času ale bohužel dochází k určitému zacyklení. Ellis již nedokáže příběh uspokojivým způsobem rozvíjet či jednotlivé scény adekvátně variovat, a tak nám v pravidelných intervalech servíruje prakticky identický snový výjev. Zuby si však vylámal především na otřesné CGI animaci, se kterou se zároveň pojí ono specifikum hororového žánru. Atmosféru mohu budovat jedině za předpokladu, že daný fikční svět působí bezvýhradně uvěřitelně, čehož rozhodně nedosáhnu přítomností monstra jako vystřiženého z produkce studia Asylum. Jakožto zdejší hororový expert tak mohu snímku The Cursed udělit pouze tři slabší hvězdy. (16.03.2022)

Dvě třetiny skvěle autentický dobový horor. Venkov staré Anglie, žádné slunce, barvy, všude mlha a lidé, jakoby k obrazu té krajiny stvoření. Kupodivu i tak provařené téma, jako kletby a vlkodlaci, v tomto provedení skvěle fungovalo. Jenže v poslední třetině, jako kdyby Ellisovi přijel radit producent z USA. Najednou dělaly postavy hloupé chyby a tvůrci začali tlačit na pilu. Tam kde stačila mlha, zvuky a náznaky, se najednou objevuje často zbytečné CGI. Není jich moc, ale tím, že do té doby vidět nebyly, jsou jako pěst na oko. Přesto bych dal ještě v devadesáté minutě 4*. Velká škoda toho přepáleného závěru. Tam patřilo něco zlověstnějšího, nehollywoodského. PS: tomuto filmu by mnohem lépe seděl formát 4-6 dílné minisérie. (24.04.2022)

jelikož vlkodlačích hororů v posledních letech zas tolik nevzniká tak přimhouřím obě oči a ty tři ode mě Eight for silver dostane. Je každopádně fakt, že po hororové stránce to navzdory parádním kulisám moc dobře nefunguje a Sean Ellis tady nedokáže naplno využít skvělého prostředí špinavého a zamlženého venkova devatenáctého století. Ani triková stránka není kdoví jaká a evidentní nedostatek financí je tu všelijak maskován a Ellis bohužel není z těch, kteří by tuhle nevýhodu dokázali přetavit v atmosférickou výhodu. Na jedno podívání ok, ale v paměti dávám tomuhle kousku sotva pár dní...50% (19.07.2024)

Průměrný vlkodlačí horor, který kromě prostředí nemá čím zaujmout.  Banda chlápků vyvraždí jakési cigány a jedna ženská je prokleje pak objeví jakési děcko zuby nasadí si je (proč to dělalo?) a stane se z něho vlkodlak. Je to nudné a táhne se to. Jediná dobrá scéna je porod vlkodlačího děcka nebo co to bylo naopak konec je stupidní a nedává smysl jelikož to děcko je zabíjelo, ale oni pohodička nevadí nám to hlavně, že pokousaní musí umřít, ale děcko nemusí pohodička. Jinak režisér neumí natočit davové scény  jedna je z dálky tak, že o ničem a v  druhé se umírá tak rychle, že z toho máte úplné hovno. Pusťte si radši Romasantu, která je 18 let stará, ale proti tomuhle je zlatá a kvalitní. (02.04.2022)

„Už je čas.“ Niečo medzi veľmi dobrým priemerom a veľmi jemným nadpriemerom. Ale za celkovú temnosť, vážnosť a atmosféru musím ísť na 4*. Trvá to síce skoro dve hodiny, ale hoci je tempo pomalé, pripadalo mi to skôr ako sympatická a príjemná pomalosť, než vyčerpávajúca. Nevadilo by mi ak by to malo o polhodinu viac. Herci síce tak nejak extra nemajú príliš čo hrať, ale snažia sa, možno až zbytočne, keďže, ehm , tak nejak extra nemajú príliš čo hrať. Na Boyda Holbrooka (Narcos), Kelly Reilly (Yellowstone) a Alistaira Petrieho (ale všetci súm typovo výborne vybratí) je radosť pozerať. Výprava a kostýmy nesú správne historický fíling, poteší výprava sídla uprostred zahmlených lesov so zablatenou dedinou v blízkosti. Anglický režisér Sean Ellis (tvorca jedného z najlepších hororov desaťročia: Črepín v hlave s Lenou Headey) sa nevyžíva v explicitnosti, ale keď už tu „niečo“ je, ide na doraz. Kto chce hľadať rôzne myšlienky, podprahové názory a motívy na zamyslenie (rasizmus, xenofóbia...), nech sa páči. Určite nájde. Kto si bude chcieť vychutnať „iba“ historický horor, užije si. A veľmi sa mi páčili posledné sekundy (a šikovné a nečakané napojenie na moju obľúbenú historickú záhadu masových úmrtí v Gévaudane). (14.04.2022)