Daleko od hlučícího davu

60. roky, sú doménou ultra krásnej herečky Julie Christie, ktorá si najprv zahrala v monumentálnom Doktorovi Živagovi, pod taktovkou velikána Leana, potom si odnáša Oscar za Darling ( Best Actress in a Leading Role + ďalšie dve ceny, a to za - kostýmy a scenár ), za tým ide do klasického Truffautovho - 451° Fahrenheita, aby nakoniec zakotvila u režiséra Johna Schlesingera, ktorý ju objavil, má cenu Akadémie, v jeho svedomitej réžii, a tak do tretice, všetko dobré, ak nie najlepšie. V tomto snímku, s názvom : Ďaleko od hlučného davu, je vskutku, brilantné obsadenie, okrem Julie, ktorá stelesnila postavu statkárky - Bathsheby Everden, ju dopĺňa, mužský herecký trojlístok - Peťko Finch, ktorý má postavu večne čakajúceho a extrémne trpezlivého, až naivne pôsobiaceho farmára Boldwooda, vedľa neho je zase pastier Gabriel Oak ( Alan Bates ), so životnými skúsenosťami, ktorému sa z útesu zrútili všetky ovce, na popud horlivého psa, ktorého zastrelí zo zúrivosti, čo to spôsobil. A tretí pán na holenie, je istý britský dôstojník Francis Troy ( Terence Stamp ), ktorý má zaujímavú minulosť, už bola na spadnutie svadba, s jednou milou dievčinou Fanny, ktorá bude v druhom stave, totiž ona si splietla kostol, kde sa mal konať sobáš, a tak je dal Troy navždy zbohom ! Bathsheba bude čoskoro konfrontovaná so všetkými tromi, s ktorými bude mať pletky, starosti, komplikácie, je zapletená v pavučine, z ktorej sa nevie vymotať. Excelentná 3. hodinová dráma, ako alabaster, niečo naprosto fascinujúce, z čoho počas troch hodín diania, absolútne neodlepíte oči, aj uši ( kvôli peknej hudbe ), aj za prispenia sugestívnej fantastickej kamery, ak ju mám tak nazvať. Jednoducho kamera, je veľmi dôležitá. Má ju na starosti, nik iný, ako špecialista - Nicolas Roeg, ktorý je aj režisér, pričom nemá, až tak veľa zárezov. Sprvoti som sa obával prílišnej dĺžky, či aj akejsi španielskej, akoby telenovely, našťastie, nič z toho sa nepotvrdilo, ba, som dosť nadšený, lebo stále hľadám kvalitnú, staršiu kinematografiu, kde skúmam, čo je ešte k dispozícii... Našiel som ju, práve TU ! (04.01.2017)

Skvostně převedená literární klasika. Stopáž je úctyhodná, ale díky kvalitě vůbec nevadí. Dnes se Thomas Hardy už právě pro jeho rozvleklost a popisnost téměř nedá číst (leda tak v nemocnici po operaci). A právě takovéto v mezích možností věrné převody uchovávají tyhle pilíře literatury při životě. I případné prohřešky proti předlohám jim je z toho důvodu nutné odpouštět. (04.09.2010)

Mladá a hezká, ale hrdá a trošku ješitná statkářka si pošetile zahrává s city mužů, aby nakonec sama namísto rozumných nabídek k sňatku podlehla lichotkám a předvádění šarmantního prostopášníka. Bezmála 3hodinová (včetně předehry a přestávky) romance si stejně půdu pro některá citová hnutí pořádně nepřipraví a dosti nenadále a neplynule je vyloží na stůl; vypadá však krásně - autenticky (anglický venkov) a své slabší 4* si tvrdě odpracuje. (23.11.2018)

Dalo by se říci, že jde o poměrně zdařilou adaptaci Thomase Hardyho, nicméně nemohu se zbavit pocitu, že celkově film působí vlastně velmi chladně a přes svou stopáž útržkovitě. Jelikož jsem četla předlohu a viděla i nové zfilmování z roku 1998, mohu srovnávat. Autoři novějšího zpracování se se svým úkolem podle mého vypořádali daleko lépe. V podstatě naprosto věrně převedli knihu na filmový pásek, což považuji za velký klad. Zde je vyškrtáno a pokráceno dost důležitého a naopak některé scény jsou nesmyslně natahovány (viz. scéna v závěru, kde Troy hraje divadelní představení ve stanu na trhu). A především, celý Hardyho román má dvě hlavní postavy. Kromě Bathsheby je to i ovčák Oak a tady Oak nemá absolutně žádný prostor, jeho "rytířská" povaha zde naprosto nevyzní, láska k Bathshebě není vidět, ostatně ani hrdinčina postava zde neprodělává viditelně žádnou změnu, která je patrna jak v knize, tak i v novější filmové verzi. Kdybych nečetla knížku, celé by mi to připadalo nesmyslné a vůbec bych nechápala, proč se ti dva na konci berou, působilo to na mě jako sňatek z nutnosti - "tak jsme na sebe zbyli". Nechápu, proč ve filmu, který má přes 2 a 1/2 hodiny má jedna z hlavních postav prostor maximálně 30 minut (to si myslím, že ještě přeháním) a to jde o postavu, která spolu s okolnostmi vlastně mění povahu a pohled hlavní hrdinky na svět. Celou dobu jí kráčí věrně po boku a snaží se ji usměrňovat, ale většinou marně. Bathsheba až po několikerém spálení se přichází na to, že Oak je ten pravý. Z této verze ale o Gabrielu Oakovi nevím naprosto nic. Doporučuji všem mrknout na novější a dle mého o hodně zdařilejší film. (10.04.2009)

Thomase Hardyho má rád už "od nepaměti". Jeho romány (především "Judu" a Tess") jsem četl, když mi bylo kolem sedmácti (na doporučení svého pět let staršího kamaráda - a od té doby je doporučuji svým mladším kamarádům), a samozřejmě: v tom věku má literatura na člověka ještě nějaký vliv. A teď (po padesáti letech) musím říct, že se mi líbilo i toto filmové zpracování; i když: na něm ani tak moc nezáleží, stačí jen, když vyznění, vjem, pocit, a to, čemu se říká smysl, odpovídají předloze. (21.07.2018)