Muž z Londýna

Další Tomanovina. Ani nasazení hromady tehdy populárních herců nedokázalo udělat nic s naprosto debilním scénářem. Jestli jsem Sovákovi upřímně věřil z pozdějších filmů např. i takové role jako rytíře Brtníka z Brtníku v Ať žijí duchové, nebo zakukleného nácka ze Zítra ráno vstanu a opařím se čajem, tak tady jsem mu jeho Angličan (respektive Čechoangličana) nevěřil ani za mák.  Kritika tehdejších některých kolem nás asi tehdy také moc nezafungovala. Co tedy z filmu zaujme je ta kubistická vilka a celkově tehdejší reálie socialistického Československa za normalizace. Zajímavý je také úřad evidence osob, kde vám na kohokoliv sdělili na vaší žádost vše co věděli. V dnešním světě GDPR něco naprosto neuvěřitelného. Za SNB tu všemu zase zde velí tajemník Pláteník Moučka, kterému bylo v sedmdesátkách pozvolna stranou odpuštěno těch jeho pár  filmových přečinů (hlavně za DLOUHÉ DOPOLEDNE) a mohl zase hrát. Tohle je ale film z éry ještě před jeho ,,životní rolí'' a nesmrtelným Okresem na severu. Josefa Dvořáka mnou dříve oblíbeného moc nemusím od dob, kdy jsem se dozvěděl jak bonzoval na pana Suchého a paní Chytilovou a bez rozpaků, rád... To je hnus. A tady ve filmu i s tím jak tehdy vypadal a s těmi mastnými vlasy vypadá ten náš kuchař Svatopluk opravdu odpudivě.  Také jsem si uvědomil, že ač filmovou hudbu našeho génia Zdeňka Lišky většinou zbožňuji, tady to byl lehký bizár. Celkově byl film docela hrůza, naštěstí my co jsme fandové do letectví jsme na konec dostali hned dva pěkné dárky. Jednak v podobě letušky Jorgy Kotrbové, která byla na letištních schůdcích v té bleděmodré uniformě s proklatě krátkou sukýnkou dle tehdejší módy zatraceně sexy a pak i díky tomu Il-62, který byl pro naše aerolinie něco jako pro západní svět Jumbo jet. Prostě král dálkových tratí klidně až na druhou půlku světa. Dávám tedy za jeden zlatý dvacetidolar. Ale opravdu  tentokráte jen jeden. * (19.10.2023)

"Reinere, ty jsi zpychnul, ty jsi zpanštěl, ty jsi buržoust." Kapitalistický kasař domácího původu Reiner se vrátil do vlasti a dost ztěžka ustával své střety s realitou. Jeho nárazy na zparchantělé chování lidí vychovaných českou socialistickou realitou byly tím nejvtipnějším z celého filmu. A ještě taky hudební doprovod, zejména v podobě songu "Ó Velvary, kdepak jsou mé dolary?", v tomto případě leccos zachraňuje. (23.11.2016)

Film má dnes hodnotu hlavně díky dokumentárním záběrům z tehdejší Plzně a také z proseckého sídliště. K oběma místům mám citový vztah. K tomu plejáda našich skvělých herců (byť ne zrovna v nejlepší formě) a povedená hudba Zdeňka Lišky (ta melodie na elektrickou kytaru hodně připomíná legendárního "Jáchyma"). Jako bonus v závěru ukáže Jorga Kotrbová své krásné nohy (není divu, že se ji Jiří Sovák pokusí znásilnit...). Slušný průměr. (06.11.2021)

Skoro až s úžasem jsem hleděl, jak se dá s tak dobrými herci natočit tak divný film. Základní zápletka nebyla sice špatná, ale ani nijak objevná, ovšem podané to bylo s nudou a pomalým tempem (kterému napomáhala únavná hudba Zdeňka Lišky). I když nejsem extra znalec hereckého umění, bylo mi jasné, že dotyční umělci mohli podat výkon o dvě třídy lepší. Jediná hláška, jediný solidní vtip, nic, nic, nuda, šeď. A na závěr klasická socialistická moralita. Účet hlavních rolí Jiřího Sováka v první polovině sedmdesátých let je docela smutný. (05.09.2009)

Muž z Londýna vůbec netušil, jak je normalizační socializmus úžasný. Dobří herci v plíživé agitce. Sovák a Libíček to museli dostat za trest. Když si uvědomím, že ve stejném roce bylo možné natočit skvělou perlu Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách!, tak je mi z téhle míchanice 30 případů majora Zemana s komedií blivno. (24.07.2017)