Půlnoční mše

Komentár obsahuje spoilery. Jeden z najpreceňovanejších, hororových režisérov všetkých čias, v ktorého tvorbe človek natrafí na “vystrelenú motyku” jeden jediný krát (The Haunting s01), opätovne obohatil svet niečim, čo je úplne zbytočné, čo každou jednou epizódou dokáže zapôsobiť jedine ako účinné anestetikum. Čiže, zo 60 minút sa takmer 55 nič nedeje, aby následne za 5 minút prekvapil diváka záberom, ktorý ani poriadne nie je vidieť. Prvé 3 časti pôsobia ako otrava na potkany, potom sa snaží byť originálne zaujímavý, no človeku z tých neustálych náboženských úvah a žvástov tak jebe na hlavu, že začne premýšľať sám nad sebou, či je nakomplet v pohode, keď to sleduje až do úplného konca. No a potom príde vyvrcholenie majstra oboru, kedy na scénu vystúpia INTELEKTUÁLNI upíri, ktorí vedú dialógy bez akýchkoľvek emócii, akoby sa vlastne ani nič nestalo, lebo veď premena na nesmrteľného po kúsnutí do gágora, je úplne bežnou záležitosťou, ktorá by nikoho nemala rozhádzať. Čiže tento počin sa z 90% tvári vážne, rieši otázku vieri a podobne, aby si následne podrazil nohy absurdným postojom k smrti. Celá táto nevýrazná maškaráda je teda len odrazom Flanaganových (ne)kvalít, ktorého tvorbu ale sledovať budem, lebo ma extrémne baví hejtovať takmer všetko, na čom sa podieľa :D (06.10.2021)

Seriál plnej vznosnejch dialogů. Takovejch, který většina z nás v praxi nikdy neuslyší. Některý jsou krásný, hodnotný, plný logiky a pochopení. Jiný vás unudí k smrti - v pěti epizodách jsem umřel třeba sedmkrát. Každá jedna událost, která posouvá děj kupředu, vám ale vlije do žil novou krev, aby vás pak na konci Půlnoční mše zcela odrovnala! Kdo nevyhoří hned na začátku, do toho se přes všechny nedostatky zakousne a nepustí. Já to říkám pořád, že náboženství je sračka! Z Flanagana se díky úspěchům na Netflixu stal odvážnej tvůrce, kterej věří divákům, věřte ve Flanagana. (26.09.2021)

Líbí se mi jak Flanagan umí být originální a ani tady nezklamal. Některé dialogy/monology jsou vybroušená zamyšlení, které mě bavilo poslouchat. Jindy ale zase moc tlačí na pilu s emocionálními výlevy, které je utrpení dokoukat. Obecně se mi moc líbí zapracování náboženských textů do klasických hororových klišé - ostatně je otázka nakolik byly tyhle pradávné příběhy Biblí inspirovány - ať už vědomě či nevědomě. Ale zároveň je scénář silný právě v tom, ukázat, že texty v Bibli a nejspíš i dalších náboženských textech se dají neskutečně ohýbat a naroubovat prakticky na cokoli. Potud tleskám, jde o můj nejzásadnější problém se všemi náboženstvími - přináší tolik dobra, kolik je dobra v člověku, který ty texty interpretuje... Přes ta pozitivní slova mě tahle série nebavila. Často si říkám, že chápu, proč mnoho scénáristů/režisérů dnes volí raději televizní sérii, než film - víc prostoru na prokreslení postav a tím pádem dramatičtější katarze... tohle je ale krásný příklad, že méně je někdy více... Myslím, si, že by tomu daleko více slušel tak dvouhodinový film... protože jsem se minimálně půlku seriálu bavil. Flanaganovi ale stále fandím! Je málo tak originálních a snaživých hororových tvůrců. (29.01.2022)

Zase jinej Flanagan a zase jak jinak než naprosto skvělej! Na povrchu opět v zásadě klasickej, 26x viděnej námět, ovšem pojatej - jak je u tohodle člověka zvykem - úplně jinak, ne úplně předvídatelně, vrstevnatě, sotva hororově a se zajímavýma filosofickýma přesahama, kde jsem dostal tu doopravdy nejkrásnější definici Boha, jakou jsem kdy slyšel! A kdybych se s ní vlastně úplně a takřka doslova neztotožňoval, tak za Boha označím pana Flanagana. Aspirant na seriál roku. (22.11.2021)

Jako jasně, existují mnohem akčnější a nebo hororvější seriály, než je tenhle, ale žádný jiný z těch seriálů, vám při sledování nedá něco, na co budete vzpomínat ještě několik týdnů po zhlédnutí. Byť je tedy pravda, že u prvních třech dílů, sou momenty kdy sem měl málem bláto na hřišti. On seriál od začátku, pomalu buduje zdařilou a nepříjemmnou atmosféru a s každým dalším dílem, stupňuje napětí, následně to v posledním dílle vše exploduje a je to regulérní očistec. Ale to hlavní co má seriál, to co z něho činí něco vyjímečného, sou ty dialogy a ti herci, kteří hrají postavy které sou uvěřitelné. Pokuď bych si měl z těch všech postav, vybrat dvě které sou fakt jakože silné a nezapomenutlné, tak to bude Erin Greene a Riley Flynn. A budou to právě dvě jejich dvě ikonické debaty, které sou fakt silné, ta první je o smrti a ta druhá, kdy Riley vypráví příběh Erin. Tenhle seriál, má silnou náboženskou stránku, ale neni to o žádné oslavě či vychvalování, je to spíš o ztrátě, o odcizení, o tom že člověk by měl mít víru a měl by mít boha, ale neměl se tomu naplno odevzdávat, protože pokuď to udělá příjde o všechno a pak se to snaží rychle dohnat, ale to už pak moc pozdě. A také je to o tom, jak se naboženství dá velice jednoduše zneužít a udělat se z náboženství a z víry zbraň, kdy jste schopni poštvat lidi navzájem proti sobě, lidi které znáte celý život a nebo rozeštvat rodinu. A otec Paul, pak ve druhé (asi) epizodě říká, že Bibli, Korán, Hebrejskou bibli a podobné svaté knihy a písma, si pak různí králové, císaři, vůdci přizpůsobily k obrazu svému a poštvou jedny nábožensky založené lidi proti druhým, s tím že tohle je jejich přece Svatá válka. Takže né.....žádná oslavování křestaňství či jiného náboženství, seriál v tomhle směru spíše nastavuje zrcadlo. Ale neni to jen o náboženství, tenhle seriál je také o odpuštění, o vyrovnání, o nalezení klidu v duši. Né tenhle seriál neni horor, ale je to sakra dobrý seriál o statečnosti, o lidskosti a odvaze čelit nevyhnutelné smrti. PS: To že vás celým seriálem, provádí hudba Neila Diamonda, je fakt už jen tou třešničkou která dokresluje, tuhle dokonalost. (26.09.2023)