Vzestup Osmanské říše

Na Netflix překvapivě věrná a přitom dobře koukatelná rekonstrukce jednoho z nejfascinovanějšího obléhání v historii. A stejně překvapivě se tu ani tolik nenadržuje Osmanům či-li Turkům, jak jsem na turecký počin očekával. Do samotné rekonstrukce jsou přidány odlehčené vsuvky klasických eggheads, kteří vše dobře zasazují do kontextu a vůbec neubírají na svižnosti celého počinu. (22.02.2021)

Poutavě zpracovaný dokument, ve kterém je sultán Mehmed II. nejvíc sexy muž od Konstantinopole na východ, je vzdělaný ve všech literaturách a mluví třemi stovkami jazyků. Po jeho boku bojuje badass admirál "jednoočko" a zlý starý rádce spolu s mladým progresivním rádcem. Proti němu stojí zapšklá banda západních relikvií, která celých 6 dílů čeká na to, až jim dojde pomoc. Ty pro změnu vede sexy Janovan, přičemž záběr na to jak rozsekne jednoho tureckého janičáře je v seriálu asi 15x. Když si však člověk odmyslí to, že Mehmed II. byl vlastně zvrhlý prasák co po dobytí Konstantinopole určitě nešňupal její kulturní nádheru, ale nechal povraždit valnou část přeživšího obyvatelstva - a zůstane pouze u toho, co se děje spíš mimo hlavní dějství (resp. mimo příběhy hlavních postav), tak se může dozvědět i hodně užitečných věcí, hlavně zabalených v líbivém kabátku. Například přesun tureckých lodí přes souš je strategický tah par excellance. Obecně závěrečný díl vyniká i docela solidně natočenou bitvou, která působí dramatičtěji než často proklamovaná bitva winterfellská. Historikové v dokumentu neruší, jeden obtloustlý tatík je i vtipný, jelikož se rozmachuje a poskakuje na židli pokaždé když o něčem mluví, jako by to byla nejvíc vtipná věc na světě, záběry jsou dobře natočené, herci jsou sympatičtí (určitě o dost víc než jejich reálně předlohy) - a kdyby člověk nevěděl jak to dopadne, může sem tam cítit i napětí. 4* za snahu a příště možná svěřit určitě části do rukou někomu objektivnějšímu, než jsou Turkové. (30.03.2020)

Nechat pro celosvětovou distribuci natočit Turka dokument o dobytí Konstantinopole, to je přinejmenším stejně absurdní, nezaujaté a historicky přesné, jako by si nějaký neonacista střihnul filmík o dobytí Varšavy Wehrmachtem. A tak výpravná a poměrně drahá vizualice největší strategické chyby frakčně rozpolceného a hrabivého středověkého křesťanského kudlankovstva - vysrat se na pomoc Konstantinovi, která v podstatě otevřela dveře třem stoletím nejzhoubnější nákazy v dějinách Evropy, tak zvaného islámějového moru, a nebýt několika hrdinných Srbů, Habsburků a nějakého toho Pšontka, jsme zavaleni otomanem, šukáme slepice, mlátíme baby a žereme kebab už od roku 1529, dopadla, jak dopadla. Jistěže absolutně nestranně! Kůl prefíkaný kultivovaný sympaťák, se stovkou tisíc hadrových hlav v zádech krutohustý boreček a těžký geroj, ani trochu sadistická kunda či vypláchlý tyran, a už vůbec ne buzna, co píchala Drákulovi juniora, Mehmed, si dobýt Konstantinopol a vyvraždit či zotročit v ní všechny ty zkurvené zdegenerované nevěřící psy prostě zasloužil, bo Aláh! Jak už jsme viděli u Fetihu 1453, i zde zase postihnul ty nezaujaté gaučáky selektivní výpadek paměti jako u Arménské genocidy a vynechali to následné týdenní píchání všeho, co mělo nějaké otvory a teplotu nad 25 stupňů, jakož i systematické mučení a vyhlazování kudlanek z opačného spektra pomatenců. Filantropistický a altruistický osmanský skorofilosof si to prostě triumfálně přicválal do vymydleného Istanbulu a všichni se omezili jen na patetické bláboly, jaký je ten Mehmed bouchač a jaxi po x století 23 armád vylámávalo zuby na nedobytných městských hradbách. Přitom jen o 250 let dříve to pouhých 10 000 křižáků, vyslaných 1. Katolickou a.s. a jejím vrchním Pedofikem bohulibě zgenocidovat nějaké ty ortodoxní bratry ve víře a kapku jim pustit žilou, dalo s ocasem v ruce za necelý týden. A bez děl. Čili pěkně udělaný a slušně odsejpající tendenční škvár hadrových hlav. Takže co s tím? Tak třeba dva fakáče dolů minimálně za dokurvení nejkrásnější byzantské sakrální stavby světa minarety. (03.02.2020)

Dramatizace vítězí nad fakty, ale zase je to pěkná podívaná. Samozřejmě se fandí Osmanům v čele s fešným Mehmedem. To, co by nějak poškodilo jeho glorifikující odkaz, je vynecháno. Některé scény, hlavně co se týče několika málo ženských postav, jsou zbytečné a dostáváme se zde spíše do sféry nekonečných tureckých seriálů. Ano, Mara, možná byla důležitou postavou dějin, ale tvůrcům se to nepodařilo přesvědčivě zprostředkovat. (17.02.2024)

Pokud jsem se někdy na čsfd v hodnocení projevil jako staromilec, tak to musí být zde. Ne u všech dokumentárních sérii a ne u všech dokumentárních filmů, ale u těch historických jsem proti tomu trendu, kdy dochází k zahlazování rozdílů mezi fikčními (inscenace historických událostí) a faktografickými (mluvící hlavy prezentující své poznatky svých letitých výzkumů) prvky, resp. kdy si tvůrci použitím obého nárokuji být stejnorodě historicky objektivní. Myslím, že se tak prokazuje historickému vědění medvědí služba. Klidně si točte fikční (tedy s herci a velkolepou výpravou a bohatými kostýmy) popularizační dokumenty a historické velkofilmy inspirované skutečnými událostmi, to je naprosto legitimní, ale nevytvářejte skrze výklady profesionálních historiků, prosím, v divácích ten dojem, že svět dávné (i nedávné) minulosti jako by se vejce vejci podobal světu Her o trůny (Vikingů, Posledního království, Říma, Tudorovců, Koruny etc.). Tak kupř. Giovanni Giustiniani byl zřejmě solidním válečníkem, ale nepředpokládám, že Osmany kosil podobně jako Aragorn skřety (všimněte si anonymizace a zastupitelnosti jednotlivých bojovníků osmanské a skřetí hordy) v LOTR, či že by měl plot armor (= a plot device wherein a fictional character or other entity repeatedly and inexplicably avoids harm or misfortune, due to their importance to the work's continued plot) stejně tak jako Jamie Lannister v závěrečných sezónách GoT. Tato strategie může v konečném důsledku vést pouze k debilizaci publik (tj. k otupení rozlišovacích schopností) a k "popcornizaci" historických věd (tj. stavu, kdy budeme na minulostní děje pohlížet skrze mřížku standardizovaných hollywoodských scénářů), zkrátka k stavům, jimž by se bylo lepší se vyhnout, protože proč? Bude klišé? Ne! Protože neznat dějepis, to je - jak pravil Jiří Kroupa st. - horší, než neznat zeměpis (nebo to byl přírodopis?). [1S:3/5] (18.04.2023)