Ptáci v trní

Ač jsem to viděla jako malinká, tak si na tento seriál vzpomínám na velmi povedený, jako o nenaplněné touze po lásce lidské v křesubití s láskou k Bohu. V pubertě jsem to viděla podruhé...tak ta láska k Bohu zase nebyla tak veliká jak jsem se původně domnívala, ale spíš šlo o ambiciozní tah, kdy ta ježibaba stará věděla o jeho životním cíli, tedy jenom mu v tom pomohla, rozhodnutí bylo čistě jeho, no a ta mladá holčička tedy byla zamilovaná do jedinýho chlapa širokodaleko, nedá se jí divit, Richard Chamberlain měl svoje kouzlo. Pamatuji si pouze na jednu "silnou" scénu. Meggie ke Clearymu: "Otče, já umírám..." Cleary: "Ne, to jenom krvácíš." X_X xD (vtipný komentář Gilmour93) (25.05.2012)

Ať si kritikové obviňují Ptáky v trní z kýče, sladkobolnosti, přehnané romantiky, já je považuji za jednu z nepovedenějších a nejpoutavějších televizních ság. Krásná Rachel Ward, charismatický Richard Chamberlain, v menších rolích hvězdy jako Jean Simmons nebo Christopher Plummer, a zejména krásná hudba Henry Manciniho. Houpavá, podmanivá melodie, podkreslující opakovaný pohřební průvod k hřbitůvku na kopci se skutečně nedá zapomenout. A slza mi vždy ukápne... (07.08.2011)

Slzopudná limonáda? Ano. Kýč? No, možná taky. Červená knihovna? Jestli jo, pak ta nejlepší, která kdy vznikla. Seriál, pro který mám, navzdory výše jmenovaným faktům, slabost. Vše totiž stojí na vynikajícím hereckém obsazení v čele s Richardem Chamberlainem. Dokonce i český dabing s Viktorem Preissem a Dagmar Čárovou je vynikající. 70%. (04.07.2011)

Zajímavé, jak na mě tahle věc působí. Hlavní hrdinové jsou mi oba nesympatičtí- Ralph svou povrchní a nekrášlenou sebejistotou, neskrývanou arogancí a vsugerovanou ideou, že je vždy někým hnán do kouta, Meggie zase přemrštěnou naivitou, fanatickým držením se role oběti skrývaným za ukvapenými rádoby velkolepými gesty ,,dospělé" ženy. Naopak mnohé vedlejší postavy jsou nejen příjemné, ale kromě důvěryhodnosti jejich příběhů na mě působí lidsky a důstojně. Předně pak bohatá Mary trestající Ralpha za jeho neopětovanou lásku, věčně nešťastná a jako skála pevná Fiona tajně zamilovaná do svého neuvěřitelně hodného manžela. Dokonce i cílevědomý O'neil je mi milejší než ambicemi posedlý egoista Ralph. Ptákem v trní je každopádně každý, i on. A mnohé monology těchto ,,plátců bolestí" považuji za vynikající(Maryino vyznání lásky, Fionino přiznání lásky a faktu, že Megan bude opakovat stejné chyby, Frankova slova o nenávisti a lásce jako o boji a věčném boji...)Navíc ta příroda, města... (18.07.2011)

Ako dieťa som bola silno zamilovaná do pátra Ralpha, takže som to sledovala nalepená na obrazovke, slastne ochkajúc vždy keď prišiel záber na Chamberlainovu krásnu tvár :))) Vedieť tak vtedy, že k bytiu so ženou mu nebráni len tá kňažská sutana, zlomí mi to moje predpubertálne srdce. S odstupom času aj s nostalgiou iba 2* (14.05.2015)