Censor
Censor
Režie:
Prano Bailey-BondKamera:
Annika SummersonHudba:
Emilie Levienaise-FarrouchHrají:
Niamh Algar, Clare Holman, Michael Smiley, Sophia La Porta, Max Bennett, Adrian Schiller, Vincent Franklin, Beau Gadsdon, Andrew Havill, Nicholas Burns (více)Obsahy(2)
Filmová cenzorka Enid je hrdá na svou pečlivou práci: jejím úkolem je chránit nic netušící publikum před škodlivými účinky krvavých scén a jiných drastických záběrů. Její ochranitelský pud je umocněn pocitem viny, že si nedokáže vzpomenout na starý případ zmizení své sestry, která byla nedávno prohlášena za mrtvou. Když Enid dostane za úkol prohlédnout si znepokojivý film z archivu, v němž se vracejí její vlastní mlhavé vzpomínky z dětství, začne rozplétat záhadu a zjišťovat, jak toto děsivé dílo souvisí s její vlastní minulostí. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (58)
thriller říznutý hororem jehož největší devízou je sedmdesátkovo-osmdesátkový vizuál.Slušně se tu pracuje i se stupňujícím "šílenstvím" kdy pomalu přestává být jasné co je realita a co film/vize hlavní hrdinky.Milovnící starých béčkových VHS hororů budou spokojeni.Zbytek to asi ne úplně docení...60% ()
„Mlha houstne, rejža pindá, rekvizitář střevo vyndá. Nůžky čůzy cenzorské, kazí hrůzy autorské.“ Traumata miluju, svá i ta ve filmech, křehkou psychiku si hýčkám a Faustčiny oblíbené krvavé scény snáším dobře, pokud mají v příběhu své opodstatnění. ROHYPNOLOVÉ OKÉNKO: [][] Když je na co koukat, užívám si i 3 hodinový film. Cenzorka má jen přes 80 minut a přesto na mě šly dřímoty. ## Bailey-Bond točí hromadu vaty, kamera imrvére čumí do blba a sleduje kdejaký prd v ději třikrát déle, než je únosné. ## Naopak vzpomínky cenzorky nám servíruje kratičké, nicneříkající, což mě šíleně iritovalo. ## Cucky flashbacků z Enid lezly jak z chlupaté traumatizované deky. [][] A ke všemu ta „atmosféra.“ Filmaři mi zasmrděli půlku mého oblíbeného lesa Bracknell Forest rudým kouřem dýmovnic a ze zhuleného osvětlovače, ukrytého s baterkou v hustém křoví, dostalo pár zajíčků infarkt, jedna liška psotník a já trauma. Námět skvělý, o to větší zklamání, že jsme strážkyni mravopočestnosti Enid nenahlédli víc pod nůžky a kolegům cenzorům do svědomí a do poklopce. ()
Príjemný výlet do VHS-kovej minulosti, kedy mať vo video zbierke Cannibal Holocaust bol zločin. Britské obdobie Video Nasty, kde panoval názor, že horory robia z normálnych ľudí psychopatov (a nie, že zo psychopatov robia kreatívnejších jedincov), je z dnešného pohľadu naozaj zaujímavé. Celkom pekne je tu vykreslená práca cenzorov, ktorý rozhodovali o tom, čo je vhodné a čo nie. Film v pomerne v znepokojujúcej atmosfére a za zvukov zaujímavej hudby rozohráva "psychoanalýzu" jednej takejto cenzorky, ktorá si nesie ťažké bremeno z minulosti. Atmosféra úžasná, príbeh zaujímavý, štylistika viac ako uspokojivá, len škoda záveru, ktorý si išiel až príliš artovou cestou a v konečnom dôsledku spôsobuje, že film nenapĺňa potenciál, ktorý tam rozhodne bol (je). ()
Enid se nedokáže vyrovnat se zmizením své sestry, za něž si klade vinu. Při cenzorské práci narazí na film, který ji nejen připomene dávné zmizení, ale přivede ji i k dalšímu filmu téhož režiséra. V něm ke svému zděšení objeví ztracenou sestru. Tedy alespoň si myslí, že to je ona. Nu a dobré úmysly jsou dlážděny krvavými skutky. Pěkná kamera, vizuálně působivé jsou některé snové scény, co připomenou italskou produkci 80. let, vzpomínka na dobu pirátských videokazet s nejen obskurními snímky a jednohlasým rychlodabingem. Film má v sobě takový neklid, některé scény napětí. Vůbec nevadí, že je dán i prostor pro fantazii, byť dojde i na letící hlavu. Pátrání po sestře je tak trochu jako hledání v 8 mm. Za nejednoznačný konec dávám hvězdu navíc. Za mne spokojenost. p.s. smutné je takové to čecháčkovství, kdy mně se něco nelíbí, ale těm, co ano, jsou blbci, a naopak.... jak snadné je napsat, že kdo film nepochopil, je omezený. Ale právě v tom je kouzlo umění, že každému se líbí něco jiného... ()
Neonové barvičky jak od Argenta byly fajn, to jo. Ale to je asi všechno, co můžu pochválit. Ten námět o cenzuře brakových krváků je trestuhodně nevyužit, hlavní hrdinka je ošklivá až na půdu, její pátrání po zmizelé sestře je navíc šíleně nezáživné. Tudíž se stalo něco, co se stát muselo: když na konci filmu hrdinka bojuje za odhalení pravdy, já mezitím sváděl svůj vlastní boj... s těžkou letargií. ()
Reklama