Americká elegie

║Rozpočet $-miliónov║ Ron Howard a jeho sonda do života spodnej vrstvy amerického sna. Howard jednoznačne ešte má čo ponúknuť, herecky sa má o koho oprieť. Amy Adams a Glenn Close ovládnu svoje postavy, ako človek by ich obišiel na ulici asi riadnym oblukom, fakt podarená rodinka, odkazujúca na reálne osoby. Ten mladý chalan sa môže aj zblázniť aby im ulahodil. Slušná porcia nehostinného rodinného dramatu. /90%/ (23.12.2020)

Ve finále je to klasická človečinka se srdíčkem, ale těch sraček (podle skutečných událostí) co si ten klučina musel prožít. To stojí za vidění. Amy Adams si polohu zfetované maminy vychutnává a většinu pamětihodných scén si krade ona. Glen Close jako bábinka (co zapálila ožralého manžela!) si pak krade scény zbylé. Ron Howard ve Vidlácké elegii rozdává svoje osvědčené karty s jistotou protřelého karbaníka a zručně vypráví příběh hrdiny střední třídy. Nominaci na plešouna má jistou. Soundtrack se taky povedl, zase jednou výborný minimalistický Zimmer. (25.11.2020)

Tak si myslím, že tohle je prostě dokonale krásný film a že jsem letos viděl jen velmi málo hereckých výkonů, které by se přibližovaly té extra třídě, již tady předvádějí Amy Adams a Glenn Close. Obě jsou skvělé a ačkoliv jim ani zbytek obsazení nezůstává nic dlužen, především díky nim je Americká elegie taková, jaká je. Uvěřitelná, působivá, dojemná, pravdivá a s důležitým poselstvím pro kohokoliv, koho chytí za srdce. Ron Howard to z režisérského křesla ohlídal s jistotou zkušeného režiséra, kterému záleží na tom, co vypráví, a Hans Zimmer si po nějaké době na konto připsal další fajn soundtrack. (24.11.2020)

Ke zhlédnutí Americké elegie mě nalákalo zejména herecké obsazení a rozporuplná kritika (nominace na Oscara a Zlatou malinu zároveň pro Glenn Close je hodně velký bizár). Mé oblíbenkyně - Amy Adams a Glenn Close - mě nezklamaly a podaly velmi přesvědčivé a civilní výkony, tak jako Gabriel Basso/Owen Asztalos v roli "Džejdího". Příběhově jsem měl z filmu poněkud smíšené pocity - na jednu stranu obsahuje silné momenty (pohřeb dědy či "kalkulačková konfrontace"), na druhou stranu jsem měl však pocit, že se dal námět ze (skutečného) života jedné dysfunkční rodiny zažívající místo amerického snu spíše americkou noční můru uchopit působivějším způsobem. Chvílemi bylo navíc hodně těžké sympatizovat s jakoukoli postavou. Musím však pochválit výtečnou hudbu dua Fleming-Zimmer s výrazným lokálním koloritem. Lepší tři hvězdičky! (15.05.2021)

Další rozhádaná problematická rodina s divnou babičkou a matkou na drogách. A všichni trpí, brečí nebo jsou naštvaní. Bez motivu, který by jejich příběh dělal v zástupu podobných čímkoliv zajímavý. Nedozvíme se důvod kde se to v nich vzalo, vždy je to odbité slovy “máma měla těžký život”. Že se počas flashbacků jednomu z dětí podaří vystudovat právničinu a udělat si v životě pořádek je klišé, které zde má být myšlenkovou pointou. “Nesmíme zapomínat odkud pocházíme, ale o tom kým budeme si rozhodujeme sami.” Fakt originální. Poslední půlhodina s více Glenn Close to jakžtakž zachrání, ale všechno předtím je bezpodnětná, nesmyslná nuda. Howardovu režijní obratnost lehce pocítit ve svižném úvodu a pak v posledních pár minutách, ale jinak nic. (27.11.2020)