Americká elegie

Vanceova vzpomínková kniha ani její adaptace nejsou a nemohou být sociologickou studií, přesto spolu s podobně nepochopeným Out of the Furnace dokáží rozpálit dlouho korodující ocelové srdce Ameriky ve výhni do běla a říci k (nejen) americké beznadějně patové situaci město vs. venkov, opiátové krizi, vraždící ročně víc lidí než střelné zbraně a auta dohromady, nebo Trumpovu zdánlivě nepochopitelnému pět let starému triumfu víc, než je na první letmý pohled patrné. Nelze jim zazlívat, že popisují chorobu letmým, roztříštěným a subjektivním líčením příznaků, místo aby odhalovaly příčinu a stanovily diagnózu. To už tak laikové dělají, je na lékařích, aby to uměli rozšifrovat a léčit, a ti zde selhali ve velkém stylu. Bez ohledu na politické ovzduší a právě panující trendy jsou chudí vždy přijatelným cílem. Jako kynolog k tomu mohu říci jediné. Nedovolíte-li psovi vrčet, můžete se jednoho krásného dne dočkat, že se do vás zahryzne bez varování. Jako divák říkám, že jedna vyčerpaná vlaštovka jaro nedělá, ale v sychravém bezčasí po beznadějně dlouhé zimě potěší, ne že ne. P.S. K vytýkanému nedostatku sympatických postav dodávám jen tolik, že hodně lidí si plete empatii se sympatií. (05.01.2021)

Rutinně natočený příběh jedné jižanské rodiny. Večeře na začátku mylně navozuje dojem, že film se pokusí vysvětlit, proč neburani z velkých měst pohrdají burany, nebo proč jsou burani burany, ale k ničemu takovému nedojde. Je to typický manifest chudoby, kdy jede kamera v autě a snímá obyčejné lidi někde na venkově a máte si říkat "jé, tady je to v prdeli.", ale o nic víc se autoři nesnaží a chtějí vás nadchnout (spíš v poslední třetině) příběhem drsné babičky, co se rozhodla nemít z vnuka agresivního feťáka, jako je jeho matka. Dá se to přežít, ale je to moc dlouhé a ani se to nesnaží o nějaké postřehy. Dobře obsazená nuda. (18.03.2021)

Chápu, že se film nelíbil "profesionálním" kritikům, kvůli tomu že je moc přímočarý, jednoduchý a nepřináší nic nového. S tím souhlasím, ale přesto se mi to z nějakého důvodu strašně líbilo. Záleží taky na tom, jestli máte rádi Amy Adams a taky jestli vám sedne hlavní mužská postava. No a já si nemůžu stěžovat. Děj sice není nijak zvlášť originální a konec je dost předvídatelný, ale vadí to? Každý film přece nemusí být přelomový a jiný. Prostě mě to bavilo od začátku do konce a bylo to i celkem inspirativní. A takové filmy jsou potřeba. 7/10. (14.12.2020)

Ron Howard přichází s něčím nečekaným a něčím zvláštním. Pro mnoho lidí rozporuplný film, který asi nic moc nenabídne. Asi nic nového. Za mě však v celku zajímavé překvapení roku, ve kterém herci ať už veteráni nebo nováčci dělají skvělé výkony a scénář spolu s tím koexistuje skvěle. Především je asi nutnost vypíchnout um pana režiséra, který nám zde nastolil jasné fungování děje, který je zcela přirozeně natočený i s něčím navíc v rámci vymazlených záběrech, které nám více zpříjemňují sledování tohoto filmu. Asi králem všeho je Zimmer, který nám poskytuje opět dosti originální hudbu, která perfektně sedí na atmosféru i prostředí filmu. V tomto je to nepřekonatelné. Asi je to dosti subjektivní, ale já film neberu jako progresivní a úžasný počin měnící veškerý chod, ale jde o film, na který se radostně koukalo a rozhodně nelituji jeho zhlédnutí. Dokonce si myslím, že by nemusel být opomenut při vyhlášení toho nejlepšího za minulý rok. (11.02.2021)

Nechápu, že má tento film taková nízká hodnocení! Drama se mě drželo od začátku do konce a brečela jsem prakticky v jednom kuse. Na film mě nalákal už soundtrack od Zimmera a obsazení hlavních rolí. Asi by filmu neuškodila kratší stopáž, ale nedá se říct, že by to bylo vysloveně zdlouhavé. Překvapilo mě, že je to natočené dle skutečné autobiografie, nikdy jsem o knížce neslyšela. Zjevně u nás nesklidila až takový úspěch, ale to se není čemu divit, když pozadí je vysloveně americké. Z filmu jsem fakt nadšená, dala bych mu nejradši 5*, ale to ze mě spíš mluví aktuální euforie, nechám to chvilku vsáknout. :) (29.11.2020)