Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

No, je to sice taková komedie v úvozovkách, protože vtip jsem občas postrádal, ale je to svižné a krásně to plyne. Ferrell mě snad poprvé v roli bavil a byl mi sympatický a Rachel McAdams je moje srdcovka. Fandou Eurovision a podobných soutěží nejsem, ale songy dávají téhle taškařici grády a švih. Zejména závěrečná Húsavik může aspirovat na Oscara. Je to prima prázdninový feel good film o splněných snech. Pokud se chcete zrelaxovat a vypnout, tak si to dejte! (17.07.2020)

Škoda, že neměl Will Ferrell víc soudnosti a nepřenechal hlavní roli někomu jinému. Rachel McAdams je sice něco přes 40, ale díky svojí přirozený kráse může dál hrát mladé holčičky, co si jdou za svým pěveckým snem. Kdežto Ferrell vedle ní v blonďaté paruce vypadá jako víc úchylný Věchet. Naprosto se k Rachel nehodí, ani jako herecký partner, hudební parter, životní partner a ani komediální parter a tohle všechno bohužel působí jako pěst na oko. Navíc film neví, jestli chce být ujetou komedií jako Waynův svět, nebo seriózní komedií jako One Chance o životním úspěchu Paula Pottse. A tak střídá oboje, někdy víc někdy míň povedeně až není ani jedním. Potěší výteční Islandští herci, Brosnan a skvělý Dan Stevens jako zlovolný ruský bukvičák. Jinak spíš provar co dojel na neschopnost Ferrella se sebereflexivně vyřadit z hlavní role a film jen produkovat, popřípadě zahrát si vedlejší úlohu. Ale scéna s křeččím kolem nás poslala do kolen, to zas jo.55%. (06.04.2021)

Pokud by člověk chtěl, vypískat tenhle film by bylo velmi snadné. Jádro zápletky prošlo přes mnohokrát použitý scenáristický kopírák a některé dějové body, jako třeba činy a motivace zdejšího záporáka, byly opravdu extrémně nahodilé a napsané úplně na pěst. Přesto když sledujete ty mimózní charaktery Willa Ferrella a Rachel McAdams v honu za letitým snem a o severský přízvuk marně snažícího se Pierce Brosnana, musí vám celá ta outsiderská popová blamáž do jisté míry obměkčit srdce. Nenáročná, bezmyšlenkovitá a zároveň v pohodě sledovatelná hudební blbina, nic víc, nic míň. (15.02.2021)

Zatím nejlepší komedie roku, která si milým způsobem dělá srandu z této soutěže, aby se na konci překlopila v něco opravdu neironicky dojemného. Potěšily i písničky, ať už převzaté (3x Sigur Rós!) nebo původní (Húsavík bude jistě oscarovým favoritem). Mimochodem, v Húsavíku i Edinburghu jsem byl a je to tam fakt pěkné ;-p (23.07.2020)

Nechci lakonicky říct, že závěrečná skladba islandské post-rockové skupiny Sigur Rós byla tím nejlepším, nicméně tenhle projekt hudebního souznění napříč Evropou byl vždycky docela průšvih. Vnímám jej jako průměrnou estrádu s nenápaditými popovými songy, ve kterém hraje značnou roli politika a jsou v něm patrné historické i jiné sympatie. Komika Willa Ferrella, jehož manželka je Švédka, prý tenhle eurovizí guláš zaujal a protlačil ho (snadné to prý nebylo) u zaoceánských producentů. A vlastně proč ne? Dva prosté vesničany z islandského pobřeží drží jisté hodnoty, mají své sny, srdce na správném místě a najednou jsou jednou nohou ve velkém světě. Právě na tom (a na islandském mnohé parodujícím úvodu) to solidně ubíhá, těží to z až satirického potenciálu, jenže pak měl přijít někdo povolaný a minimálně čtvrt hodinu vystříhat, nakopat ty, kteří vymysleli množství debilních vtipů, a nechat tam to, aby byl výsledek svižný, nápaditý a vtipný. Bohužel není. Vaty je moc, vysvětlování už vysvětleného zrovna tak. David Dobkin (Nesvatbovi, Soudce) řemeslo zvládá, ale nic navíc nepřidává a asi měl do výsledné podoby (a Ferrellova scénáře) víc mluvit. Právě Ferrell nijak nepřekvapí, Rachel McAdams je tradičně skvělá (ač částečně přezpívaná), neheterosexuální Rus Dan Stevens s rozepnutou košilí výborný a Melissanthi Mahut kočkoidní. (04.01.2021)