Otec

Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % (09.07.2023)

Jedna podobná scéna bola v Hanekeho Láske, ale tam išlo len o sen zdravšieho z dvojice. A potom sa dej vrátil k tradičnej depke, ktorá stále nebola natoľko smutná, ako keby sme ju videli z pohľadu chorého. Zeller nás však vezme do útrob alzheimera tak hlboko, že sám hrá rolu nespoľahlivého rozprávača za kamerou. A my preciťujeme zmätok dosluhujúcej pamäte spolu s Hopkinsom. The Father je medzi filmami o starobe to, čo je medzi filmami z koncentráku Saulov syn. Akurát, že pôsobí menej zložito a viac sa tak dá kochať príbehom a hereckými výkonmi. (22.04.2021)

Jedna z mých největších hereckých lásek, sir Hopkins, dostal letos Oscara. V 83 letech se tak stal dosud nejstarším hercem, který kdy Oscara získal. Už jsem si myslela, že se jeho druhé sošky nedočkám. Teda spíš že on se už nedočká. Ale že předvede svůj životní výkon až v tomhle věku, to by mě nikdy nenapadlo... 'The Father' se pro mě stává jedním z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy viděla. A přiznávám, že především (ale zdaleka nejen!) díky Mistrovu hereckému výkonu. Syrové, nekompromisní, znepokojivé a na nic si nehrající zpracování tohoto těžkého tématu, stojící na perfektních hereckých výkonech. (28.04.2021)

Na vše se díváme ne očima druhých, ale stáváme se přímo starým mužem, jehož dny tvoří nesouvislé vzpomínky, mezi kterými probleskují útržky reality. Ve výsledku sami nevíme, co je skutečné a kde jsme, zažíváme zoufalství a cítíme se jako malý kluk, který chce prostě domov a bezpečí. Tohle by neměl zažívat nikdo. Hodně silný film. (03.08.2022)

Ryzí a velice silně působivé, průrazné v tom, nač se to zaměřovalo. Dotklo se mě to tak, že mi vyskočila husina přímo na duši. A uvědomuju si, že není vůbec fér to poměřovat s Hanekeho Láskou, nicméně i když ta se na stejné téma soustředila odjinud, jako by tam toho dostala přece jen o řád víc, včetně tohohle, a zároveň to pojala o mastný chlup poctivěji v té syrové i poetické podstatě života a stárnutí, a pak mi tohle drama přišlo přece jen trošičku moc okatě uhlazené. *** Za obsazení Olivie Colman do role dcery jsem byla moc ráda, pro mě velký bonus navíc. (03.05.2021)