Otec

Po dokoukání nemůžu hodnotit jinak než že mě skutečně fascinuje, jak se režisérovi Zellerovi filmu s tak pomalým tempem povedlo dodat patinu zajímavosti každé následující, čím dál tím více zneklidňující, minuty. Anthony Hopkins nechává probouzet svého Hannibala a je to skutečně dechberoucí podívaná od začátku až do konce, lež se vpravdě jedná o velice komorní, až by se dalo oprávněně říci divadelní, záležitost o jedné zásadní nemoci, která nám do této problatiky dává alespoň malý vhled. A to jsem si říkal, že to bude jedna z těch oscarovek, kterou vynechám a přesvědčily mě až nadšené ohlasy. A stejné pochybovače, jakým jsem byl i já, by měly přesvědčit také...90% (25.04.2021)

Tento snímek tvůrci uchopili z té nejlepší možné strany. Vyprávění z pohledu osoby, které postupně vypovídá mozek službu a vzdaluje se více a více realitě byl vskutku geniální nápad. Samotnému provedení pak není co vytknout. Snímek vás dokáže na 90 minut posadit opravdu do kůže takového člověka a nabídne vám jedinečnou možnost si takový stav mysli vyzkoušet. Anthony Hopkins i Olivia Colman jsou skvělí, ale to co chválím zdaleka nejvíc je právě to uchopení této problematiky a geniálně zvolený styl vyprávění. [82 %] (09.12.2023)

Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % (09.07.2023)

Anthony Hopkins ještě rozhodně nepatří do starého železa, o čemž mě přesvědčil svým dechberoucím hereckým výkonem ve snímku The Father. Tvůrcům se podařilo způsobem vyprávění navodit duševní rozpoložení člověka, jenž je pomalu, ale jistě pohlcován vážnou nemocí, okrádající ho o vzpomínky a celkově povědomí o sobě samotném. Zpočátku jsem si přišel vlastně podobně zmatený jako Anthony, poté jsem soucítil jak s ním, tak i s lidmi v jeho okolí - zejména tedy s jeho dcerou Anne. Bylo neskutečně smutné sledovat, co dokáže s člověkem udělat Alzheimerova nemoc, která nejednoho z nás potká, dožijeme-li se tak vysokého věku. The Father je zejména hereckým koncertem Hopkinse, avšak i herci ve vedlejších rolích podali nadmíru přesvědčivé výkony a dali tak vzniknout komornímu, ale o to více silnému snímku ze života. Stáří může být pokojné, ale i kruté! (13.04.2021)

Jedna podobná scéna bola v Hanekeho Láske, ale tam išlo len o sen zdravšieho z dvojice. A potom sa dej vrátil k tradičnej depke, ktorá stále nebola natoľko smutná, ako keby sme ju videli z pohľadu chorého. Zeller nás však vezme do útrob alzheimera tak hlboko, že sám hrá rolu nespoľahlivého rozprávača za kamerou. A my preciťujeme zmätok dosluhujúcej pamäte spolu s Hopkinsom. The Father je medzi filmami o starobe to, čo je medzi filmami z koncentráku Saulov syn. Akurát, že pôsobí menej zložito a viac sa tak dá kochať príbehom a hereckými výkonmi. (22.04.2021)