Rytíři spravedlnosti

Štatistická pravdepodobnosť, že by sa mi nepáčila kombinácia trileru, gangsterky a komédie zo škandinávskej produkcie je zhruba 1:246 524 a so započítaním biometrie tvárí Madsa Mikkelsena a Nikolaja Lie Kaasa sa ešte strojnásobuje. Od dokonalosti v mojich očiach filmu chýbali elegantnejšie prechody medzi filozofickými úvahami nad náhodou, kauzalitou a osudom, ultra drsnými scénami ako z vojnového dielka či videohry a vtipnými vsuvkami. (03.02.2024)

Mads mi tu strašně připomínal, jak ve tváři, tak v chování Stathama. Vsadil bych se, že v americké verzi, by  hrál právě on. No každopádně, celkem povedený film, kde se střídá Komedie, Drama a Thriller, jak na kolotoči. Bylo to občas dost vtipný, smutný, napínavý, nechyběla ani lehce krvavější akce a je to celkem příjemně obsazený. Celou dobu jsem cítil z filmu nádech Vánoc a závěr mi to jen potvrdil. Čtvrtá hvězda právě za to finále, s krásným "Rapapampam" songem. (30.03.2022)

Jak se říká - "Náhoda je blbec!" - ale když se začnou náhody podezřele kupit na sebe, začíná jít do tuhého. Rytíři spravedlnosti staví do popředí dějovou kauzalitu (příčina-následek), která je v podstatě vlastní každému příběhu. V tomto případě je však tento všední dějový atribut opatřen líbivým námětem a doprovázen neuvěřitelně bizarní plejádou postaviček a spoustou momentů, v nichž se nešetřilo černým humorem, krví, pěstmi a nadávkami, přičemž se dostalo i na pár vážných scén ze života. Ať už se jednalo o náhodu, osud, omyl či algoritmus, Jensenův film je - nikoliv náhodou - solidní podívaná. (05.06.2021)

Kdyby na konci tu holku na kole srazilo auto, půjdu s hodnocením výš, protože by to dalo určitý logický smysl. Ale takhle? Celou dobu jsem doufal, že v hlavní roli budou ty náhody, nikoliv ti nerdi (a dokonce i syn mi tvrdil, že to tak bude), ale nakonec fakt šlo o to, aby se podivní lidé dali dohromady a žili pohromadě jako nová, šťastná rodinka. Všechno to o náhodách a Bohu je jen rádoby ozvláštněním bez větší podstaty, dokonce - protože to začne a skončí tím popem - bych řekl, že se to církvi a náboženství vysmívá. Navzdory onomu rádoby happy endu mi přijde, že film je negativní, vlastně myšlenkově a psychologicky prázdný (ačkoliv odhalí problémy jednotlivých postav, ale pořád je to jako z nějakého bulvárního tisku), nebál bych se říct nihilistický. Navíc je děsně dlouhý, chtělo to v mnoha místech zkrátit, neopakovat několikrát řečené, aby měl film i při tomto svém nebohulibém záměru větší tah na branku. Subjektivně mi přišlo, že to trvalo dvakrát tak dlouho. Jinak komedie to není - sice ano, něco tu berou tvůrci s jistým nadhledem, ale také jak kdy, často přeřazují z jednoho žánru do jiného, až by z toho převodovku zadřeli. Ano, chápu, co chtěl pan Jensen říct, ale neudržel otěže v rukách a projekt se mu postupně rozpadl a dospěl nakonec k té nejklišovitější pointě. ... Bavila mě vlastně jen představa, kdy jsem si do role Ementálera představil pokaždé Norberta Lichého. (19.07.2024)

„CHCI POMSTÍT SVOU ŽENU!…“ /// Ovšem než Mads vysloví tuhle kouzelnou formulku, trvá to ¾ hodiny. Během týhle doby můžete přemejšlet, jak je to vlastně všechno myšlený. Jako vážně? Nebo to má bejt ftip? Film v rámci Jensenových pravidel, že se nikdy nic neděje bez příčiny. Nejasně uchopitelnej příběh, ve kterým jde o víc, než jen o pomstu. Prostě taková bizarní skupinová terapie. Přidáte se? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Psychologa mi dělá týpek, kterej je v osobním kontaktu se spoustou diagnóz. 2.) Kauzalita. 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (13.03.2021)