Rytíři spravedlnosti

Achjo, jak já miluju dánskou tvorbu a Madse. Teda i ostatní aktéři byli naprosto super a originální! O tom žádná. Příběh je vynikající a nechybí ani můj milovaný severský humor. Mimo to je tam ale i dostatek vážnosti, akce a lásky. Nicméně mi tam něco chybělo. Netuším co, ale takový ten kousíček něčeho chyběl. (14.03.2021)

Typický Jensen, trochu veselý, trochu smutný, hodně dramatický, lehce, leč správně tvrdě akční a mimořádně úchylný. Mikkelsen hraje jako vždycky absolutní první ligu, i když mě pořádně nasral, když převzal roli po Deppovi ve Fantastických zvířatech, ale složenky se neptají a férovost ke kolegům v Hollywoodu nečekám. Ostatní postavy mě vesměs iritovali svým idiocismem, což je u Jensenových postav naprosto normální. Nesourodý mix komedie dramatu a akce u mě tentokrát fungoval hlavně v té akční poloze filmu, kdy Mikkelsen naprosto nekompromisně kosí členy gangu a přestřelky jsou doslova monumentální, že by je mohl Jensenovi závidět celý Hollywood, ale na komedii je to až příliš absurdní a po stránce dramatu to šlo kolem mě menším obloukem. Nebýt skvělého konce u kterého jsem prskal smíchy, byl bych s hodnocením o stupeň níže. Nic extra se nekoná a Blikající světla s Adamovými jablky jsou stále nedostižně na vrcholu režisérovi tvorby. Ujetá jednohubka, nic víc, nic míň.70%. (19.04.2021)

Ukradli jí kolo, její matka ráno nemohla nastartovat a otec telefonující ze zahraniční mise nemá dobré zprávy. A ještě je tu ten milý chlapík, který matku osudově pustil v přeplněném vlaku sednout. Buch a vlakové neštěstí navždy změní životy několika lidí. Nehoda? Náhoda? Asociální matematik Nikolaj Lie Kaas vidí statistickou abnormalitu. Tahle tragédie musí mít očividného viníka. Jeho teorii se nicméně policie vysměje, výbušný voják s tváří Madse Mikkelsena naopak na nepatrné vodítko a hlavně na pomstu slyší. „Tým“ ještě doplní další dvojice looserů-vědátorů, kteří si zahrají mimo jiné na psychology, ale hlavně zjistí, že není snadné někoho zabít. A vlastně pro všechny bude tahle mise zajímavou skupinovou terapií. Výsledek je kouzelný. Ostatně Anderse Thomase Jensena známe jako tvůrce jízlivých fláků Blikající světla nebo O kuřatech a lidech – v obou se setkal s (jeho i mými) oblíbenci Mikkelsenem a Kaasem – a rovněž scénáristu tíživých dramat režisérky Susanne Bier. I tentokrát se pohybuje v cynické rovině a s opravdu černým humorem. Přesto je to celkově moc příjemné, snad až laskavé, a pochopitelně i řádně ujeté. Ovšem výsledek nikdy nesklouzne k nějaké frašce. Žádný z žánrů tady není na úkor dalšího. Těchhle několik ztracených charakterů a diagnóz prostě musí bavit. Dánové vládnou. (23.03.2021)

John Wick, motorkářský gang, prostitut, kauzalita, korelace, Vánoce a ajťáci. Je to stejnou měrou psychologické drama, severský noir se společenským přesahem, echt černá komedie, nekompromisní akčňák, komorní rodinné drama o vyrovnávání se s nečekanou ztrátou, "(not so) fell good buddy movie", situační komedie, vánoční náladu rozdávající biják a... A několik dalších žánrů i škatulek nádavkem. Obdivuhodné je, že ani na moment nejde o nesourodý mišmaš a přetahovanou o to, který žánr zrovna bude tahat pilku. Navzdory multižánrové neukotvenosti je to celistvé, jelikož to funguje hned v několika rovinách i protichůdných žánrech současně. Čili scény, u kterých se chlámete smíchy, zatímco se buduje nervy drásající napětí a k tomu se mimo jiné dostáváme na dřeň postavám, nejsou výjimkou potvrzující pravidlo. (18.04.2021)

Mně se ten Jensen se svými černohumorně bizarními komediemi, včetně jeho osobité herecké partičky začíná normálně že zamlouvat!! Můj nadšený zážitek z režisérova debutu Blikající světla sice zůstal nepřekonán a to zejména pro vyústění před závěrem s proměnou na hodně vážný tón, kdy Jensen naordinal tvrdou akci i s kapky citového vydírání, ale ten zbtyek před tím jsem si hodně užil a nerušila mě ani přítomnost rodinného dramatu mezi otcem a dcerou. Jensenova nejnovější komedie inteligentně rozpracovává témata současnosti a propojuje svět zločineckého gangu na jedné straně spolu s komunitou geeků a hackerů (...jéé, to je pocit! psát v komentáři taková moderní slovíčka! :D), jejíž sešlí členové se ve spojení s obětmi vkrádají do světa podsvětí po záludných tazích přes informační technologie. Už jen tím důmyslným zapojením moderního prostředí do napínavého děje a neobvyklou žánrovou cestou od psychologického dramatu ke kultivované černé komedii mě bavilo tuhle jízdu sledovat a svérázné charaktery členů oné poskládané party mi u toho přihrávaly do noty. Nejvíc si mě z herců svým často vtipným nadhledem včetně pronášených teorií získal určitě Nikolaj Lie Kaas, ale Brygmann mu také úspěšně šlapal na paty. Přestože mi ke konci už zmíněné kombinování různých žánrů tolik nesedlo a v závěru jsem měl pocit, že s onou atmosférou vánočních svátků (která je přítomna jen v prvních a posledních scénách a v závěru po drsné akci tu působí skoro až jako pěst na oko) možná šlo více pracovat i v průběhu filmu, celkově u mě převládají velice pozitivní dojmy. [80%] (23.10.2022)