Rytíři spravedlnosti

Jak se říká - "Náhoda je blbec!" - ale když se začnou náhody podezřele kupit na sebe, začíná jít do tuhého. Rytíři spravedlnosti staví do popředí dějovou kauzalitu (příčina-následek), která je v podstatě vlastní každému příběhu. V tomto případě je však tento všední dějový atribut opatřen líbivým námětem a doprovázen neuvěřitelně bizarní plejádou postaviček a spoustou momentů, v nichž se nešetřilo černým humorem, krví, pěstmi a nadávkami, přičemž se dostalo i na pár vážných scén ze života. Ať už se jednalo o náhodu, osud, omyl či algoritmus, Jensenův film je - nikoliv náhodou - solidní podívaná. (05.06.2021)

Přes nadšené recenze a vysoká procenta na konci spíše lehčí zklamání. Šílené a totálně ujeté, je to víc, než dost, jen mám nedobytný pocit, že vše tohle už jsem u skoro stejné partičky viděl a bylo to o fous lepší. Nejvíc mě pobavila scéna na poli a pak herecký výkon Nicolase Bro, který, ač žádný manekýn, dokázal mě dostat do varu skoro pokaždé, když byl zrovna před kamerou. U ostatních to bylo tak nějak napůl. (21.03.2021)

Válečný veterán Markus přijde o ženu, vrací se proto z Afghánistánu, aby se postaral o dceru, se kterou si ale zjevně nerozumí. Na jeho prahu se objeví matematický statistik Otto, který ho přesvědčuje, že smrt jeho ženy nemohly být z pohledu statistiky náhoda. Zvlášť, když se poblíž vyskytoval bratr hlavy gangu rytíři spravedlnosti, proti kterému měl svědčit člověk, co při nehodě zahynul. Markus se rozhodne, podívat se tomu blíže na zoubek, Otto a jeho dva excentričtí hackerští přátelé jsou mu k ruce. Uvidíte černou komedii, psychologické, rodinné drama v jednom a ještě k tomu s akčními prvky. Partička podivných charakterů k sobě přilne a výléčí si své rány na duši i bez psychiatrů. možná kolo na Vánoce bude, možná ne... (19.10.2021)

Štatistická pravdepodobnosť, že by sa mi nepáčila kombinácia trileru, gangsterky a komédie zo škandinávskej produkcie je zhruba 1:246 524 a so započítaním biometrie tvárí Madsa Mikkelsena a Nikolaja Lie Kaasa sa ešte strojnásobuje. Od dokonalosti v mojich očiach filmu chýbali elegantnejšie prechody medzi filozofickými úvahami nad náhodou, kauzalitou a osudom, ultra drsnými scénami ako z vojnového dielka či videohry a vtipnými vsuvkami. (03.02.2024)

V rámci pohyblivých obrázku naprosto DOKONALÝ průvodce kauzalitou, do perfekce dotažený manuál obsedantních poruch a zároveň tak nějak heteroseksuálně teplý, totálně zábavný a lidský film, kterým Jensen vyhodil na kompost i své už tak geniální Adamova jablka, a jen tak se nepřekoná. Vlastně klidně i velkohubě prohlásím, že takovou sqěle zahranou a pevně porežírovanou scénáristickou jasnozřivost, jejíž hlavní síla leží v především v tom přibaleném miliónu úžasných a vtipných mikrodetailů, překoná jen máloco. Teď zas abych, kurwa, přemýšlel, co vyhodit ze svých VRCHOL 10. Když jeden uváží, co za prvoplánové kýčovité sračky tu vedou homožebříčky, jaké povrchní svinstva soutěží o nejprestižnější filmové ceny a že se dokonce najdou přechytřelí buzeranti nebo totální vypatlanci, kteří jsou schopni tomu dát pouhé tři, je mu až smutno, že tento nesporný klenot světové kinematografie patrně záhy také pohltí žluklé bahno instáčové debility, konzumní hlouposti a rozumbradáčství artových hnědopichů, přičemž ani Foresta Žumpa, Žlutohnědou míli, ba ani Assvendžry asi na smetiště nepošle, byť zaslouženě. Fňuk. (11.03.2021)