Rytíři spravedlnosti

// Myslím, že ani po týdnu bych tady nevěděl, co si o tom vlastně myslet. Je to totiž především těžce specifický, originální, plný zvratů, překvapení, napětí, humoru, dramatu, depky, bizárů a v neposlední řadě taky akce, a dohromady to tvoří jedno moc hezký filmový veselí. Asi si to znova jen tak nedám, ale potěšilo hodně. 8/10 (07.05.2021)

Válečný veterán Markus přijde o ženu, vrací se proto z Afghánistánu, aby se postaral o dceru, se kterou si ale zjevně nerozumí. Na jeho prahu se objeví matematický statistik Otto, který ho přesvědčuje, že smrt jeho ženy nemohly být z pohledu statistiky náhoda. Zvlášť, když se poblíž vyskytoval bratr hlavy gangu rytíři spravedlnosti, proti kterému měl svědčit člověk, co při nehodě zahynul. Markus se rozhodne, podívat se tomu blíže na zoubek, Otto a jeho dva excentričtí hackerští přátelé jsou mu k ruce. Uvidíte černou komedii, psychologické, rodinné drama v jednom a ještě k tomu s akčními prvky. Partička podivných charakterů k sobě přilne a výléčí si své rány na duši i bez psychiatrů. možná kolo na Vánoce bude, možná ne... (19.10.2021)

"Všechny události jsou produktem řady předchozích událostí. Kvůli nedostatečným datům je považujeme za náhody." A máme to tady. Čísla nelžou, to je statisticky dokázáno. Stejně tak je dokázáno, že občas zalžou. Jsem jedním z hrstky vyvolených, kteří se v tom vyznají. O něco míň se vyznám v dánský kinematografii, ale tohle byla slušná pecka. Na můj vkus v ní bylo dost traumat, ale ty postavy byly boží. Nasranej Markus vládne, ale jeho spřátelení géniové jsou neskuteční borci - Lennart, kterej měl osobní kontakt se všemi depresemi, statistik Otto s výpočtem čehokoli a můj miláček Emmenthaler s lesním rohem. To se musí vidět. Vidět a ne prožít. Protože když se rozdávalo, tak nám drsnejm klukům Markus sežral všechen testosteron. (20.10.2021)

Přes nadšené recenze a vysoká procenta na konci spíše lehčí zklamání. Šílené a totálně ujeté, je to víc, než dost, jen mám nedobytný pocit, že vše tohle už jsem u skoro stejné partičky viděl a bylo to o fous lepší. Nejvíc mě pobavila scéna na poli a pak herecký výkon Nicolase Bro, který, ač žádný manekýn, dokázal mě dostat do varu skoro pokaždé, když byl zrovna před kamerou. U ostatních to bylo tak nějak napůl. (21.03.2021)

Ukradli jí kolo, její matka ráno nemohla nastartovat a otec telefonující ze zahraniční mise nemá dobré zprávy. A ještě je tu ten milý chlapík, který matku osudově pustil v přeplněném vlaku sednout. Buch a vlakové neštěstí navždy změní životy několika lidí. Nehoda? Náhoda? Asociální matematik Nikolaj Lie Kaas vidí statistickou abnormalitu. Tahle tragédie musí mít očividného viníka. Jeho teorii se nicméně policie vysměje, výbušný voják s tváří Madse Mikkelsena naopak na nepatrné vodítko a hlavně na pomstu slyší. „Tým“ ještě doplní další dvojice looserů-vědátorů, kteří si zahrají mimo jiné na psychology, ale hlavně zjistí, že není snadné někoho zabít. A vlastně pro všechny bude tahle mise zajímavou skupinovou terapií. Výsledek je kouzelný. Ostatně Anderse Thomase Jensena známe jako tvůrce jízlivých fláků Blikající světla nebo O kuřatech a lidech – v obou se setkal s (jeho i mými) oblíbenci Mikkelsenem a Kaasem – a rovněž scénáristu tíživých dramat režisérky Susanne Bier. I tentokrát se pohybuje v cynické rovině a s opravdu černým humorem. Přesto je to celkově moc příjemné, snad až laskavé, a pochopitelně i řádně ujeté. Ovšem výsledek nikdy nesklouzne k nějaké frašce. Žádný z žánrů tady není na úkor dalšího. Těchhle několik ztracených charakterů a diagnóz prostě musí bavit. Dánové vládnou. (23.03.2021)