Rytíři spravedlnosti

Velmi netradiční mix žánrů, který velmi dobře funguje zásluhou skvěle napsaného scénáře. Film funguje ve všech rovinách, nejvíce však v té černohumorné. Podobné filmy umí vytahovat z rukávu snad pouze na severu. Snímek slučuje neslučitelné žánry a neslučitelné charaktery postav. Mads Mikkelsen znovu světu ukazuje, že dovede bravurně zahrát zcela cokoli. Takový ten film, který vás po celou svoji stopáž zaručeně přiková ke gauči. [82 %] (11.10.2023)

„Musíš pochopit, že to chvíli trvá, než to začne dávat smysl. Chce to čas.“ – to platí naprosto o všem, co za něco stojí, a tak i o tomhle filmu. *** Co je náhoda nebo nehoda uvnitř společenského systému absurdně protkaného strukturálním násilím a plného více či méně zjevně poškozených obětí, v němž násilí už relativně samovolně plodí další násilí, a co je důsledek vědomého či dokonce záměrného jednání, za něž někdo nese odpovědnost – a odkud to v kauzálních řetězcích začít odlišovat? A nedává větší smysl začít se na to dívat ještě úplně jinak, než řešit, kdo za co může, a hájit si práva na vlastní alergie a nevstřícnosti? *** Film, takřka rozfrázovaný sledem elektrošoků, které divákovi chystá formou i obsahem, důvtipně rozebírá zárodečné podhoubí veškerého ubližování a poškozování, přičemž si formálně naprosto bravurně buduje obrovský nadhled nad příběhem už tím, jak se nenechá žánrově polapit, aniž by při tom divočení zároveň ztrácel kontakt se současnou realitou, a obsahově pak s tímtéž nadhledem divákovi nabídne – aniž by to působilo trapně edukativně, banálně nebo kýčovitě – i hojivý lék a katarzi. A to zažít je veliká radost, protože možnost prožití nefalšované katarze je dnes zvlášť u snímků reflektujících neutěšený stav lidské společnosti až příliš vzácná. *** (Světozor a pak znovu na B12 s Lí, O., R.. a J.) (30.06.2021)

Celý film je vystavěný okolo myšlenky, že sebemenší akce může ve výsledku vyvolat masivní a zcela absurdní reakci. Pravděpodobně jde o ten nejlepší skandinávský film, který jsem kdy viděl a zároveň o jeden z nejlepších filmů v poslední době. Celým dějem nás pak provede poněkud netradiční skupina hlavních hrdinů v čele s vojákem Maddsem Mikkelsenem, který je z naší party jediný fyzicky zdatný a postará se tak o 90% akčních scén. Zbytek týmu je tvořen z několika nerdů, kteří chtějí pomoci, ale trpí různými psychickými poruchami. Díky jejichž vzájemným interakcím vznikají moc vtipné momenty. Jedná se tedy o velice promyšlené, přirozeně vtipné, akčně naprosto dokonalé a procítěn drama. PS: Toto dílo zařazuji do kategorie svých top filmů za tento rok a doporučil bych američanům, aby si vzali příklad, jak snadno a nenásilně (zcela přirozeně) lze do děje zakomponovat homosexuála a osobu, či dokonce osoby s postižením. (31.03.2021)

Mads mi tu strašně připomínal, jak ve tváři, tak v chování Stathama. Vsadil bych se, že v americké verzi, by  hrál právě on. No každopádně, celkem povedený film, kde se střídá Komedie, Drama a Thriller, jak na kolotoči. Bylo to občas dost vtipný, smutný, napínavý, nechyběla ani lehce krvavější akce a je to celkem příjemně obsazený. Celou dobu jsem cítil z filmu nádech Vánoc a závěr mi to jen potvrdil. Čtvrtá hvězda právě za to finále, s krásným "Rapapampam" songem. (30.03.2022)

V rámci pohyblivých obrázku naprosto DOKONALÝ průvodce kauzalitou, do perfekce dotažený manuál obsedantních poruch a zároveň tak nějak heteroseksuálně teplý, totálně zábavný a lidský film, kterým Jensen vyhodil na kompost i své už tak geniální Adamova jablka, a jen tak se nepřekoná. Vlastně klidně i velkohubě prohlásím, že takovou sqěle zahranou a pevně porežírovanou scénáristickou jasnozřivost, jejíž hlavní síla leží v především v tom přibaleném miliónu úžasných a vtipných mikrodetailů, překoná jen máloco. Teď zas abych, kurwa, přemýšlel, co vyhodit ze svých VRCHOL 10. Když jeden uváží, co za prvoplánové kýčovité sračky tu vedou homožebříčky, jaké povrchní svinstva soutěží o nejprestižnější filmové ceny a že se dokonce najdou přechytřelí buzeranti nebo totální vypatlanci, kteří jsou schopni tomu dát pouhé tři, je mu až smutno, že tento nesporný klenot světové kinematografie patrně záhy také pohltí žluklé bahno instáčové debility, konzumní hlouposti a rozumbradáčství artových hnědopichů, přičemž ani Foresta Žumpa, Žlutohnědou míli, ba ani Assvendžry asi na smetiště nepošle, byť zaslouženě. Fňuk. (11.03.2021)