Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Kniha i film mého mládí. Na tuto trilogii ze středovéku se vždy, když ji opakují, ráda znovu podívám. K některým věcem z dobové výpravy bychom mohli mít připomínky, ale historických snímků byla natočena řada, a kdo by s určitostí mohl tvrdit, že to tak skutečně tehdy bylo. Nejedná se o dokument, ale o dobrodružný příběh určený pro mládež, jímž se snaží Eduard Štorch přiblížit tehdejší tvrdé primitivní a mnohdy kruté životní podmínky. Zasvěcuje studenty do reálií, tradic a zvyků doby, jako byl lov, začínající zemědělství a směnný obchod. Je to vzdělávací film a děti si z něho zapamatují víc než ze strohých stránek učebnice. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Pojď si pro smrt !! Padni !!" Slušná adaptace, byť v podobě takového úsporného čtvera ročních období, českého Maye Edy Štorcha v první části Schmidtovy pravěké trilogie, jíž činí o třídu lepší zejména soundtrack starého ostříleného lišáka a mistra deprese Zdeňka Lišky.. Jakkoli jí mnohdy v jistých pasážích činí spíš medvědí službu.. Tokající sokol(ík) Bartoška, tápající Havranpírko Hradilek či hysterická Sýkorová Veveřice, zkrátka takový bizarní pravěký zvěřinec.. Krá, krá, krá !! ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Dobrodružný film inspirující se podle mě nejlepší knihou Eduarda Štorcha (přeci jen v Lovcích mamutů se již Štorch několikrát opakoval) dopadl v porovnání s knižní předlohou velice špatně. Sice je to film určený mládeži, ale tohle je až moc dětinské. Ty děcka tu knihu znají, tak vědí, jak to bylo se zloději dobytka a Veveřice a především se zrádcem rodu. Tak proč to tajit ve filmu. Sice ti zloději byli zabiti z dálky do zad vystřelenými šípy, ale to je bohužel málo. Stejně jako celá tahle filmová adaptace, která je opravdu oproti knižní předloze hodně slabá. [2574. hodnocení, 67. komentář, 63%] ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Ale jo, kdybych vedl dětský tábor s pravěkou tématikou, tak bych ho taky pojal podobně. Akorát by se tam víc zpívalo a chodilo na procházky a umývat by se museli i kluci. Čímž chci říct, že tahle volná trilogie je co se historie asi stejně přesná, jako Emmerichův vysmívaný monster movie 10,000 BC. Na rozdíl od něho má ale Osada Havranů ambice vzdělávat a povyprávět o dané době, čili by měla splňovat přísnější měřítka. Takže šup hvězdičku dolů. Tu druhou seberu za scénář, protože i když má první díl volné triologie jen hodinu a kousek, tak občas nudí. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (13)

  • V době kamenné u nás nebyl rozšířen jehličnatý les, proto se filmovalo v lese lužním, což znamenalo v létě problémy s komáry. Jiří Bartoška uvedl, že byl přivezen repelent z Rakouska, na který si však komáři zvykli během jedné vteřiny. (Jirka_Šč)
  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama