Volání rodu

Většině filmů nostalgie pomáhá k mnohem lepším hodnocením, než jaké by dostaly, kdyby se prezentovaly jako dnešní novinka. U havraní trilogie je tomu naopak. Status klasiky pro dospívající je vykoupen jakýmsi "prozřením skrz infantilnost", když diváci dospěli. Mě se naštěstí trilogie v raných letech vyhla, a tak můžu bez předsudků ocenit toto v kontextu světové kinematografie jedinečné dílo, které kloubí výrazové prostředky České nové vlny s neuvěřitelně zajímavým a do detailu propracovaným tématem. (29.09.2009)

Některé scény sice hodně pracují s předpokladem, že divák už něco ví (snad ze sledování předchozích naučno-dobrodružných eskapád) či že se nebojí něco si domyslet, ale jinak jde o výtečný příběh z pohádkové doby kamenné, jemuž je možné vzhledem k době vzniku máloco vytknout. Delší stopáž by patrně přinesla dopracování některých příběhových linek a samozřejmě je znát malý rozpočet a televizní dramaturgie, avšak kouzlo naivního napětí z dob dávno minulých stále působí bez větších problémů. (01.06.2022)

Nejlepší je pustit si celou „pravěkou“ trilogii na jeden tříhodinový zátah-Osada Havranů je seznámení s hlavními postavami žáka a jeho mentora (Havranpírko a Sokol), Na veliké řece dobrodružná story o pátrání po „unesené“ nevěstě (Veveřice) a nalezení té pravé (Šťastná chvíle) a ve Volání rodu se zakládá nová komunita zemědělců a pastevců. Závěrečná část je mi nejmilejší zejména pro podzimní depresivitu („Nepřibližuj se, Smrti!“) fotogeničnost sněhu a představitelky dívky Rosničky, stejně jako pro „hlášky“ M.Moravce („Co budete žrát?… Pojdete do prvního mrazu.“) A když se z kopce začal spouštět jezdec na koni s lebkou jakéhosi hlodavce na čele (kostýmy Theodor Pištěk), jako kluk jsem zapomněl v kině dýchat. (25.11.2007)

..nooo, prý z pravěku.. ..tak dle kostýmů a rekvizit jsou to počátky slovanského osídlení versus nějaký kmen zaostalých domorodců.. ..no nic, má to svižný spád, dobré dialogy, skvělou hudbu, dobrou výpravu a kameru.. ..taková malá exkurze do dávných dob, zpestření výuky dějepisu okořeněné různými příběhy hrdinů tohoto snímku. ..jen ta apartní Bartoškova patka mě dost vytáčela.. ..přesto je to docela dobře skouknutelné i dnes.. (03.07.2014)

A do třetice všeho podobného. Závěrečný díl trilogie je ale přece jenom trochu lepší než jeho mladší bráškové. Jan Schmidt dostal k ruce nosnější scénář a na Volání Rodu je to vidět. Film je napínavý, svým způsobem temný a syrový. Ten trochu mimózní hudební podkres krásně dotváří atmosféru tajemna a přísahám, že mi tu a tam přeběhl mráz po zádech. Velkoryse jsem přehlídl hysterické herce a nakonec jsem mávl rukou i nad tou nikdy neopuštěnou snahou brát se zbytečně vážně. Slabší čtyři hvězdičky. (08.04.2014)