Vracenky

Pozoruhodný film, o jehož existenci jsem neměl ani tušení. Jedná se o mimořádně zdařilý pokus zachytit začátek padesátých let 20. století očima páťáka. Velmi přesvědčivě na mě působil zmatek Jana Domnosila, když se obracel o pomoc zpočátku k Bohu, později k Leninovi. Obdivuhodné je i to, že film období budování socializmu jen slepě nekritizuje, ale právě na matce Honzy a Petrušky ukazuje, že existovali i opravdu přesvědčení lidé. Ale abych jen nechválil. Zjistil jsem, že tento film dnešní mládeži bohužel nic moc neříká. Pořádně nevědí, kdo to byli a jak vypadali Lenin, Stalin, Gottwald nebo Slánský. Film má bohužel i své nedostatky. Nechci na ně upozorňovat nějak obšírně, protože si jich jistě všiml každý pozorný divák. Uvedu tedy stručně jen čtyři. Ve filmu se vyskytuje státovka v hodnotě 5 Kčs ještě za života Klementa Gottwalda. Gottwald zemřel 14. března 1953, ale jmenovaná státovka byla v oběhu až od 1. června 1953. Klikový hřídel kradlo sedm dětí, do sběrny s ním však dorazilo dětí pouze šest a také jen šest jich bylo předvoláno k řediteli školy. Hmotnost klikového hřídele byla 415 kg. To znamená, že když s hřídelem děti manipulovaly, muselo každé z nich nést téměř 59, potažmo 69 kg, což je víc než nereálné. Honzík se ve filmu mnohokrát objeví v tzv. švédské košili (švédce). Tyto košile se však v Československu objevily nejdřív na konci 50. let. Na začátku každé hodiny náboženství, která probíhala ve třídě, pověsil katecheta do třídy kříž tak, aby byl po celou hodinu dětem na očích. Ve filmu jsem ho ve třídě neviděl. (čtvrtek 15.10.2009) (15.10.2009)

Pozoruhodný snímek o uličnickém klukovi natočený obrazovou technikou připomínající klasické černobílé filmy měl smůlu v silnější konkurenci. V té době diváky uhranul Jan Svěrák se svojí "Obecnou školou", která tenhle podobně spřízněný snímek sešrotovala do tenat zapomnění. Ve školní třídě začnou průšvihy desetiletého žáčka tím, že malý Honza Donosil kousnul omylem soudruha ředitele do nohy z čehož pan řídící následně dostal otravu krve. Jsme v padesátých letech, komunisté jsou u moci, a za stěnou kostela hrají kluci populární míčovou hru zvanou "vracenky". Je to dost možná jediné svobodné místo v celém hlavním městě. Honza události kolem sebe komentuje, vyvádí drobné roštárny mezi něž třeba patří dívání se pod ženské sukně za pomoci zrcátka a kolem něj plyne život s maminkou a malou sestrou v jednom pražském bytě na Starém městě. Za jeho vylomeniny ho dokonce jeho máma chce dát do polepšovny, ale na nápravu malého průšviháře není nikdy pozdě. Režisér Jan Schmidt svým režijním stylem připomíná nejlepší Kachynovy snímky a umí pracovat s herci, ale řemeslnou celistvost svému filmu přes všechno úsilí nedokázal dát i vlivem rozvrzaného scénáře Milana Ležáka. Na neúspěchu filmu se možná podepsalo také to, že herecké obsazení je méně známé. Dvojčata Morávkovi se údajně v roli Honzy během natáčení střídala. Snímek, který sice nezaleze hluboko pod diváckou kůži, ale náhled na události dávno minulé to byl z těch povedenějších a očima desetiletého chlapce vtipný a současně i na zamyšlení. Rušivě působily dokumentární vsuvky o postupném budování socialismu. Rovněž komunismus a náboženství nemají k sobě blízko a přesto je tady od obojího poměrně dost. Hru "vracenky" jsem nepochopil a film ji sice použil ve svém názvu, ale věnoval se jí jen velmi okrajově. A předabovaný Marek Vašut (podle mě ho namluvil Jan Kraus) v drobné roličce bylo vůbec to nejhorší. Tenhle film si až tak nezasloužil upadnout v zapomnění, protože i snímky vyloženě nepovedené se dostaly do diváckého povědomí o mnoho víc, než tenhle. Mé hodnocení: 60% (05.01.2014)

Vracenky jsou neprávem zapomenutý klenot, který by si zasloužil velkou pozornost. 50. léta viděna dětskýma očima možná lépe odhalují veškerou absurditu té doby než "dospělé" filmy na téma komunismus. Všechny současné pokusy k tomuto tématu Vracenkám nesahají ani po kotníky. Dvojčata Morávkovi jsou super stejně jako Leoš Suchařípa a Oldřich Návratil v jedné ze svých životních rolí. K tomu si přidejte nádhernou černobílou kameru a citlivé vložení filmových týdeníků o stavbě Stalinova pomníku na Letné. Vracenky jsou naprosto výjimečný skvost, který sice žaluje komunistickou dobu, ale nijak není sentimentální a v žádném případě netlačí na pilu. Pro mě jedinečný zážitek. Mohu jenom doporučit. (16.07.2010)

Další ze zapomenutých syrových dramat natočených chvíli po Sametové revoluci, tentokrát o to smutnější že se týká života dítěte. Vracenky jsou ještě méně dětským filmem než blízká příbuzná Obecná škola, odehrávající se o pár let dříve, na druhé straně Únorového převratu. Svěrákův film se těžkým tématům nevyhýbal, ale děj se kolem nich netočil. Ve Vracenkách je proměna doby a postupné utahování šroubů útřední motiv. Politické procesy, nastupující cenzura a ostrakizace nepohodlných jsou mrazivé, i když je vidíme filtrované notně zjemněným pohledem dítěte. Zvláštní poetika okořeněná citlivým humorem dává ještě více vyniknout nelidskosti tehdejšího režimu. (10.08.2022)

,,Soudruhu Vladímire Iljiči, já vím, že toho máš hodně ale prosím zařiď ať se maminka vrátí. Já ti slibuji, že v tebe budu nadosmrti věřit.. '' Vracenky jseu dětským pohledem na šílená padesátá léta, ve kterých se nedařilo rozumnět dění kolem sebe, pravdám a lžím ani dospělým natož dětem. Zatímco Honzík vždy věří tomu, nebo v to od čeho může čekat nějakou pomoc či výhodu (jednou je to Bůh, podruhé Lenin), jeho maminka zapřísáhlá komunistka je politickým vývojem ze svého původně pevného přesvědčení stále více a více zmatena. Krásným protipólem je jí skvělý Navrátil. Kouzelný byl i Suchařípa v roli ředitele školy. Vracenky jsou komedií o klukovských lumpárnách v úděsné době 50 let. Jeho děj se prakticky odehrává v období příprav ohyzdného komunistického sousoší v čele s J. V. Stalinem na Letné až do konce výstavby. --- Film a to období krásně charakterizuje otázka, kterou Honzík po dalším průšvihu položil svému kumpánovi: A čím tě doma táta bije? - Mně nebije, tátu mi popravili. -V koncentráku? - Ne vloni. .. !!!! Vracenky jsou opomíjeným krásný a bezpochyby kvalitním filmem. Doporučuji je vidět ! 5 Kg železa. * * * * * (02.03.2014)