Plavení hříbat

Uhrančivá atmosféra léta, Jirka Sovák a Ivan Vyskočil, to jsou hlavní klady, které celkem vyrovnávají dramaturgicko-scénáristickou rozháranost filmu. Tak třeba postava Vládi Menšíka je do děje vklíněná tak diletantsky, že jeho tradičně geniální výkon přišel zcela vniveč, což by se dalo kvalifikovat téměř jako trestný čin. (20.06.2014)

Trochu nadhodnocuji, ale stejně by to na silné čtyři bylo. Ale jen proto, že je mi tohle téma velmi blízké. A Sovák mne velmi překvapil v roli otce, který jako by znal mého tátu, který pochází z Vysočiny, tak podobně se chová. Až mne to překvapilo. Nejen v tom dobrém, ale i tou vesnickou tvrdohlavostí. Jinak příběh vypráví o klukovi z pravděpodobně moravské vesnice (pět hodin jízdy do Prahy a zpět), který v Práglu studuje vysokou školu zemědělskou, a nemůže se rozhodnout, jestli v Praze zůstane a bude na vejšce dělat asistenta, což je jistě velký kariérní krok, nebo jestli zůstane doma u krav a u koní. Jeho dívka Marie, která chce naopak z vesnických či snad maloměstských poměrů vypadnout, už má v Praze jistou kariéru učitelky a neměnila by. Jenže o něho má zájem ještě jedna spolužačka (v podání tehdy neuvěřitelně moc - až nesexy - oplácané Macháčkové). Do toho jsou zde ještě různé podpříběhy (Strážnice, býk, kůň zabiják, sklípek, notorik v podání Menšíka), které podle mne velmi vhodně doplňují celkové "vesnické" vyznění filmu. Užijeme si i řadu skvělých záběrů na vesnici, vinice, kopce, pole, a kdo to má v duši, jako já, asi snáz tomuto filmu podlehne. Nakonec mi přišlo, že těch 85 minut je sakra málo - někde to chtělo trošku víc rozvést a klidně film udělat o trochu delší. Trochu mě vyděsila na úvod písnička Zdeňka Lišky - ale nakonec jeho hudba docela vhodně doplňuje vyznění filmu. Celkově mne film oslovil právě pro tu uvěřitelnost. Protože tyhle situace a prostředí znám osobně a můžu posoudit, nakolik přesně jsou pojaty. A jsou skutečně velmi přesné. Na druhou stranu chápu, že člověk, který není z vesnice a při studiích v Praze se necítí ztracený, asi film moc za svůj nevezme. (27.03.2019)

Hynek Bočan natolik vstoupil po Pasťáku v 70. letech do bezvýzznamnosti, až je to s podivem k jeho čtyřem výrazným snímkům předešlé dekády. V polovině let 70. stvořil snímek, který odpovídal politickému zadání - tápaní představitele nehumanitní inteligence, nejlépe technika nebo zemědělského inženýra (jako v tomto případě). Osobně se domnívám, že takovýto námět nutně nemusí být úplně hloupým a realitě nebyl zcela vzdálen, po scénaristické stránce se mi zdál věrohodným (podobné typy jako hrdinův otec jsem při svém působení na venkovské škole ještě v 21. století zaregistroval). Brzdou jsou herečtí představitelé (Ivan Vyskočil, Jiří Sovák) a vůbec celková neosobitá a zaměnitelná realizace. Domnívám se, že kdyby film točil Karel Kachyňa, film by sice zůstal ideově v linii normalizační propagace práce (svým způsobem ale dílo navazuje na ruralistickou koncepci zakořeňenosti postav sedláků se svou půdou) a užitečné inteligence, ale nesporně filmem alespoň zajímavým, nikoliv zbytečným. (08.01.2010)

Vždycky mě potěší, když ve mně vyvolá některý film vzpomínku na něco z mého života, jako třeba tento. Připomenul mi moje profesní začátky v letech 1966 – 68, kdy jsem po škole nastoupila v jednom malém JZD jako zootechnička. I ten kozel a malé stádečko koz tam bylo, jejich mlékem se tehdy přikrmovala selata. A ještě něco se mi vybavilo. Pravidelně každý měsíc jezdil náš starý pan pokladník pro peníze na mzdy 4 km do města do banky. Jezdil sám na kole jen s aktovkou po málo frekventované silnici, aniž se trápil obavami, že ho někdo přepadne a oloupí. No, časy se mění. Ale k filmu. Příběh je jednoduchý, realistický a poetický, obsazení je prvotřídní a ani herecky není co vytknout. Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že dnešní diváky sotva zaujme. (12.08.2013)

Hlavním záporem tohoto Bočanova výseku ze života na vesnici, je jeho nevyváženost. První věc, která praští do očí, je počet obsazených hereckých hvězd v nejlepších letech (Somr, Brodský, Menšík, Sovák). S výjimkou Sováka ale mají všichni jenom drobnější role, do kterých je jich tak trochu škoda. Zvláštní je i poněkud statický scénář, situace nahozená v úvodu filmu se vlastně během filmu příliš neposune a ani hlavní hrdina v podání Ivana Vyskočila neprojde žádným větším vývojem. Co ovšem dokáže každý film nakopnout do úplně jiných rovin, je Zdeněk Liška a i zde jeho výtečná hudba (tedy s výjimkou té jedné odrhovačky) založená na variacích folklorních melodií poněkud kontrastuje a vyčnívá nad spíše průměrným, ale přesto docela příjemným filmem. (23.02.2013)