Král Richard: Zrození šampiónek

Výborný sportovní film, patřičně motivační, který ale samozřejmě není jen o tenisu a má ještě další důležitá poselství. Will Smith je v hlavní roli fantastický a tak rozporuplnou postavu, jakou Richard WIlliams rozhodně je, ztvárňuje se vším všudy. Někdy z něj čiší nakažlivé nadšení, někdy máte chuť ho tak trochu (nebo i víc) kopnout, někdy vás dojme. Film ale přesto nestojí jen na něm a jeho "plánu", protože Aunjanue Ellis v roli jeho ženy i představitelky jejich dcer jsou prostě perfektní, spoustu diváckých sympatií si právem uloupí také Jon Bernthal a Tony Goldwyn.____P.S. Chtěl bych vidět film o filmu, ve kterém by skutečný Richard Williams na place radil Willu Smithovi, jak ho má pořádně hrát :) (06.02.2022)

Až na toho fanatického a rádoby fašistického čokotatínka (verbale, díky) to vlastně bylo dost fajn. Čtyři hvězdy jsou možná trochu moc, ale já prostě miluju tyhle šablonovité příběhy "from zero to (black) hero". Měl jsem trochu problém s tím, co se ten film vlastně snaží sdělit. O zážitek se postará především samotný příběh, který je takovým až možná lehce pohádkovým sportovním dramatem. Zase na druhou stranu - Will Smith se tady fakt snaží a o toho Oskara s ohnutým hřbetem křičí, až to hezké není (a asi ho jako i dostane). I když je tu patosu (bohužel ne toho dobrého) víc než by bylo zdrávo, pořád se tu najde pár pasáží, kdy to celé dovede být správně úderné a přiměřeně epické. Film roku to za mě určitě není, ale ty nemalé oskarové ambice jsou s ohledem na současný společenský diskurz pochopitelné. Ano, v tomhle žánru jsou mnohem silnější filmy a v užší oskarové konkurenci by to nejspíš nemělo mít šanci (zase tak dobré to po řemeslné a scenáristické stránce není). Jenže když se nad tím po těch necelých dvou a půl hodinách zamyslím, tak se mi to vlastně dost líbilo. Uznávám, že svou roli v tom sehrál i Jon Bernthal, který je tady naprosto boží. [80%] (03.01.2022)

Pravidelná dávka amerického patosu se vším, co k tomu patří. Je fajn, že se v případě sester Williamsových tvůrci rozhodli zaměřit na jejich otce, protože v rámci sportovních filmů je to zase něco trochu jiného a ta rodinná nálada filmu náramně prospívá. Možná i proto, že třeba samostatný film o Sereně by lidi vzhledem k jejímu současnému chování asi dost vytáčel (náznaky její osobnosti jdou vycítit i přes pozitivně laděný konec už i tady). Richard je paličák, má své chyby a je přehnaně ambiciózní. Ale minimálně v scénáři Zacha Baylina působí pokorně a jeho plán mu nakonec opravdu vyšel. Oceňuji i fakt, že je tady celkem slušně ukázáno také chování přemotivovaných rodičů, kteří ze svých dětí chtějí mít za každou cenu hvězdy. Je jen pár vyvolených, kteří se dostanou na vrchol. Má to své chyby, ale já podobné filmy miluji. King Richard si v kinech zaslouží rozhodně mnohem více pozornosti. (28.11.2021)

Skutečně idealisticky ztelenovelizovaný „skutečný“ příběh moudrého, laskavého, skromného a sveřepě odhodlaného čokotatínka, jenž nechtěl nic jiného než jen lepší budoucnost pro své milované něžné, skromné a pokorné dcerušky mimo komptonský Chánov, a tak je snahou o idylické dětství, trpělivým vedením k lásce ke sportu, jemným charakterním mentorováním a hodnotným domácím vzděláváním universitou života nakonec dovedl jakožto citlivé intelektuálky až na výsluní Mumulendu, navzdory všem těm zkurveným bílým rasistům a jejich zasraným předsudkům. No, standardně dobrý Kovářovic Vilík vystřihnul toho přitroublého huhňavého despotického kokota, lidového jehovistického rozumbradáče, naprostou osinu v prdeli a vyhlášeného ghettového inseminátora, který pro svou vlastní touhu po 43+1 na jakýchkoliv Hillsech či Springsech bitchem vyprojektoval ze svých dvou šeredných dcer vysteroidované, agresivní a arogantní mužatky, proti kterým nemělo ve své době jakékoliv něžné pohlaví absolutní šanci, opravdu s citem. Celou hrací dobu mě neskonale sral! Sportovní drama rozhodně ne, spíše místy až otravná džonbraunovská báchorka a dost přibásněné (jakože děsně prefíkané) tupopolitikaření dětského otrokáře a kuplíře napříč rasistickými tenisovými kluby s asi patnácti minutami tenisu, během nichž se privilegovaná xenofobní mrdka Sančézová skákla nepovoleně na deset minut vychcat a zhatila tím Venušákovi jeho premiérové velkolepé antré. A Serenin si pomalu ani neškrtnul. Takže dvě s hodně prověšeným výpletem za film a jednu navíc za Vilíka, jenž ve mně svým výkonem neustále vzbuzoval emoce. Měl jsem totiž permanentně neodolatelnou chuť vyskočit z gauče a nakopat ho do koulí. Ovšem na toho tolikrát tu zmiňovaného zlatého prdeláče to zas až tak nebylo, to bych měl teď praskliny ve spodní části televize. (28.12.2021)

Přiznám se, že mě až překvapilo, jak moc mě příběh slavných tenistek – sester Williamsových – bavil. Tenis mám rád, hlavně teda, když na kurtu běhají Češky. Co Vám budu povídat, je to balzám na duši. Na Venus a Serenu jsem třeba tolik nekoukal, ale musel bych být velkej ignorant, když bych ten jejich příběh neznal. Ono pozvednout dvě hodný holky z černošského ghetta a proslavit je na tenisových kurtech celého světa je něco, co si za pozornost rozhodně zaslouží. Osobně jsem za ty léta o jejich tátovi slyšel všelicos, ale podání Willa Smithe je přesně to, co jsem potřeboval, abych si to dokázal i představit. Velice pěkný filmový zážitek plný životopisných detailů. Takové mám nejraději. (23.02.2022)