Láska je slepá

Formát televizní seznamky miluju odjakživa - a zrovna v tomto podání mi to sedlo přímo neuvěřitelně, protože jsem ještě nikdy nic takového nezažil - sledovat, jak si partička cizích lidí, kteří se nikdy neviděli, vyznávají lásku a zasnubují, mě naprosto dostalo (nejvíc se mi zde líbila Giannina Gibelli - její smích, hlas a oči mě přiváděly pravidelně do mdlob). Ať už tam mezi těmi lidmi v těch buňkách proběhlo cokoli - osobně bych se tomu asi zdráhal říkat láska, i když jeden nikdy neví - přišlo mi to prostě strašně fascinující, a v tomto ohledu mě ty první epizody bavily asi nejvíc, protože byly tak brutálně emotivní, až to není možné. Ten další vývoj, když se konečně protagonisté mohli naživo vidět a prožili spolu první dovolenou, první společné bydlení, seznámení s rodiči a běžely přípravy ke svatbě atd., už mi tak zajímavé nepřišly, ale i tak mě to bavilo od začátku do konce, a byl jsem strašně zvědavý, kdo ten "experiment" úspěšně dotáhne až do manželství. Že se to ze vzorku 30 lidí povedlo nakonec jen 2 párům (plus 1 další pár se sice nevzal, ale jsou stále spolu), mě asi trochu nepříjemně překvapilo - na začátku to totiž vypadalo, že průběh experimentu jeví až zázračný úspěch a lidi se do sebe poslušně zamilovávají takřka na povel, takže jsem myslel, že těch manželství bude rozhodně víc. Osobně to na mě tedy nakonec působilo dojmem, že láska samozřejmě slepá vůbec není - ač se o platnosti toho klišé jinak sympatické moderátorské duo snažilo diváka přesvědčovat téměř až s otravnou opakovaností - jedna věc je, že se člověk může sice "slepě" zamilovat do někoho, kdo není jeho "typ" (nejvíc markantní to je asi na tom příkladu Lauren a Camerona, coby černošky a bělocha, byť zrovna v jeho případě si myslím, že on byl přímo na černošky vysazený, protože už před Lauren chodil s jinou ženou tmavé pleti), ale to ještě nijak nezaručuje, že spolu ti dva budou mít kvalitní dlouhodobý partnerský vztah, protože ten ovlivňuje celá řada osobnostních i okolnostních faktorů, a pokud do sebe celá ta složitá skládačka prostě nezapadne, tak ten vztah nemůže fungovat, což tam bylo dokonale vidět na těch ostatních "neúspěšných" párech. Navíc ti protagonisté to měli výrazně usnadněno v tom, že produkce dala dohromady povětšinou velice atraktivní mladé lidi heterosexuální orientace (s jednou výjimkou) - kdyby tam mezi ty mladé zdravé bílé heteráky byli "namícháni" i lidi na vozíku, lidi s umělou rukou/nohou, nevidomí, autisti, LGBTQ, silně obézní lidi, apod., prostě něco takového, tak by ta míra "úspěšnosti" (měřeno počtem uzavřených sňatků na konci) byla zcela jistě ještě nižší, protože nevěřím, že by si lidi jako Amber Pike & Matthew Barnett někdy začali něco s někým z těch, co jsem jmenoval (svým způsobem ten pořad může překvapivě potvrdit všeobecně rozšířený názor, že fyzický vzhled má při seznamování prvořadou důležitost, ačkoli je ta show přitom založena na tom, že protagonisté se na začátku nemohou vidět). Takže si myslím, že lidé, kteří věří tomu, že láska je slepá, jen zaměňují zamilovanost s láskou, což mě ale nepřekvapuje, neboť slovo láska je zatíženo tolika významy, že je podle mě těžké najít dva lidi, kteří by tomu rozuměli stejně. Každopádně mě ten pořad strašně bavil a moc se těším na další série. (08.11.2020) (méně) (více)