Strach

Vizuálně je to prostě Schulhoff - dokonalá kamera (zvlášť když poprvé přijedou policisté k místu činu, jak kamera vyjde s nimi ven z auta, to myslím na tehdejší dobu byl docela oříšek tohle natočit), vynikající výprava, důraz na preciznost a detail... Třeba u té vykradené chaty jsem si říkal, tady to tvůrci nedomysleli, když jsou tam na stole talíře celé a nerozbité - a šup, o dvacet minut později je to použito jako jeden z bodů detektivní úvahy, takže to tam celou dobu bylo schválně. Líbila se mi až mystická atmosféra, jak to Schulhoff umí, nebo všechny ty tajuplné hrátky techniků - občas to vypadalo jako alchymistická laboratoř, když hledali technici důkazy, třeba u té chaty když prohledávali půdu (zeminu) u lesa. Samozřejmě jsou dobré celkově lokace a stará místa Prahy, dnes už zcela zastavěná a jinak vypadající. A bylo vtipné vidět Ladislava Potměšila jako mladé ucho... Ale třeba Brzobohatý mi přišel, že tady hraje na půl plynu, obsazování Helgy Čočkové s hysterickým hereckým projevem do tehdejších filmů a seriálů dodnes nechápu (mně nepřijde ani hezká), Lohniský chudák dostal zase slizouna (hrál on někdy kladnou roli?), a navíc mě rozmrzelo celkové vyznění a důvody vražd, přišlo mi to až zbytečně poplatné době, vlastně už si myslím, že už téma bylo i za horizontem. (16.06.2019)

1:26:34 – Brzobohatý – skrytá ruka; Nelogický úlomek ze špacírštoku – z horního konce držadla. To do něj špacírštokem dloubal? Nepochopitelně nadabovaná Čočková Bohdalovou. Český dabing se vyznamenal. Politicko-válečně-špionážní detektivka s atraktivním titulem. Už v názvu je velká lež. Strach při sledování nemohli mít ani tehdejší předškolní děti. Veřejná Bezpečnost bdí. Využívá nejnovější zcela převratné metody. Vědci spolu s policií bojují neohroženě proti zločinu. Publikum aplauduje ve stoje a utírá slzy. Válka, okupace, hákenkrojcy (swastika big dipper), rozstřesení invalidní důchodci, nacisté, agenti. Mikrofilmy, tajné nahrávky na magič. Nesmysly. Esenbáci – náruživý kuřáci. Brzobohatý dokonce překonává Hrušínského. Ostatní příslušníci nejsou pozadu a taky bafají. Z prstu vycucaná rádoby kriminálka. (14.01.2023)

Major Kalaš, to je panečku kanón, tomu může jeho slavnější kolega major Zeman akorát tak leštit lakýrky. Ne že by Honzovi podrážela nohy jenom ideologie, té se koneckonců nevyhnul ani flegmatický a výkonný Kalaš. Ten hlavní rozdíl je v atmosféře a v zápletce. Na rozdíl od 30 dílné kriminalistické telenovely má Strach hlavu a patu, a neslouží jen k lacinému tepání do vnějších a vnitřních nepřátel. A herecky je taky někde úplně jinde, i přes plejádu hvězd které Jiří Sequens do svého monstrprojektu natahal. Takže i když se protekční hrdina vyhřívá v záři reflektorů a vede si úřady posvěcenou válku proti agentům a imperialistům, a outsider se spokojil s běžnou kriminalistickou rutinou, tak mu stejně dal na prdel prakticky ve všem. (08.03.2014)

Poprvé jsem tuhle detektivku viděla v televizi, když mi bylo asi 10 let, a nebyl to dobrý nápad. Ještě několik nocí potom jsem nespala. Ne že by tu byly nějak extra děsivé scény, spíš taková podprahová hrůza. Zavedou svědka do místnosti a on při pohledu na obyčejný kus nábytku omdlí. V deseti letech to stačí. Pak jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbala. Pustila jsem si ho nedávno, abych zjistila, jak na mě bude po letech působit. A byla jsem mile překvapená. Když se odmyslí nánosy v té době všudypřítomného ideového balastu, zůstává velmi slušná detektivka s dobře vybudovaným příběhem. (24.01.2008)

Je vidět, že se jedná o Schulhoffovu první detektivku. Zatímco pozdější filmy jen září exteriéry, zde se rozehrává ateliérové konverzační drama (atmosféra scén s chatou pak výrazně dokládá, jaká je škoda, že se exteriéry nevyužily více). Scénář je ve srovnání s Vrah hledá tvář či Po stopách krve až příliš komplikovaný, postavy rozvleklé a film ubíjející. Ideologický námět o špionáži, bývalých nacistech a únoru ´48, tedy o tématech, která by vydala za samotná zpracování, dělá navíc z tohoto snímku velice povedenou agitku, přičemž závěrečný soud a la komunistické procesy z 50. let sráží Schulhoffův Strach ještě níže. Pokud se filmy Strach, Vrah skrývá tvář a Po stopách krve považují za trilogii, Strach kulhá na obě nohy. (12.02.2010)