Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (237)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Další čistokrevná detektivka s majorem Kalašem, kde už Hrušínský svým charismatem zastínil i Brzobohatého. Inteligentní krimi, kde se postupně vykrystalizuje několik podezřelých a osobně jsem netrefil, byť to bylo vlastně těsně vedle.  Zaujalo i profilování vraha s dr. Plzákem, dle mého vcelku novátorský přístup nejen v tehdejší kriminalistice. Černobílá kamera, bezútěšné exteriéry a všudypřítomné ticho, jenž rámovalo veškeré dění. Balkón na Hrubém Rohozci s psychicky zničenou Radkou úžasný a scéna s upadlým zábradlím až dechberoucí.  Připomenutí po dlouhých letech a maximální spokojenost. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Major Kalas v podani Rudolfa Hrusinskeho je jedna z nejosobitejsich postav nasi kinematografie. Tento kriminalista si drzi respekt, aniz by rekl vice nez tri slova, vyborny herecky vykon. Zdatne mu ale sekunduji i dalsi vyborni herci. Po stopach krve ma mozna jeste hutnejsi atmosferu, tento film ale jinak v nicem nezaostava a pravem patri k nasi nejlepsi kriminalce. Neskutecny zazitek nejen pro fanousky tohoto zanru. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Druhý díl majora Kalaše s Hrušínským. Naprosto výtečná kriminálka, atmosféra a syrovost zpracování jsou zcela fantastické. Hrušínský s Brzobohatým jsou parádní dvojka, ale Hrušínský všechny převyšuje. A scénář je také skvostný. Prostě jedna z nejpovedenějších kriminálek československé i české filmografie. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)
  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
  • Na začátku filmu je záběr z Železného Brodu. (ČSFD)

Reklama

Reklama