Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (237)

Anthony 

všechny recenze uživatele

Hrušínského major Kalaš je mojí oblíbenou filmovou postavou. Škoda, že se objevuje jen ve třech filmech. Na filmu se mi moc líbí syrovost a realističnost, která se v dnešních barevných filmech nevidí. Jinak mi ale přijde lepší třeba Po stopách krve, tady mi vadí závěr, kdy se vrah prostě nevypátrá logicky, jen se na konci na někoho ukáže a je to - trochu odbyté řešení. Ale co, ten film je hlavně založen na ponuré atmosféře venkova, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. K realismu přispívají i dobře vybraní herci ve vedlejších rolích a jejich úsporné herectví. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Trojica detektívok, ktorú s trojročným odstupom nakrútil Petr Schulhoff v šesťdesiatych rokoch je závanom sviežeho vzduchu do tohto žánru. Realisticky a civilne ladená dvojica detektívov nepredstavuje verziu Holmesa s Watsonom, ani iných z klasických predchodcov. Šedivé a ponuré reálie nahradzujú obvykle kašírovaný socialistický štandard, atmosféra nepostráda napätie a hudba trochu hlučne a násilne dotvára to, čo sa scenáristovi nepodarilo. Zmienené klady trochu znižuje obvyklý nešvár, ktorým je preľudnenosť postáv, postupné odpadávanie podozrivých, ako pri šúpaní cibule, aby sa v úlohe vraha krátko pred záverečnými titulkami ukázal ten najnenápadnejší. Tri hviezdičky sú za ten závan, pretože súčasného diváka už film nemá čím zaujať. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Úplně z toho na člověka dýchne socialismus, s celou tou zchatralostí. Atmosféra je hutná a najít v té spoustě divných typů vraha není vůbec jednoduchá věc. Hodně tomu filmu pomáhá Hrušínský v hlavní roli. Jakmile se objeví na plátně, tak člověka baví každé slovo... Určitě jedna z top českých detektivek. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Silně inspirováno stylem George Simenona, jen český klon komisaře Maigreta major Kalaš využívá víc služeb vědy než intuice (i když MUDr. Plzák dle mého není vědec, ale socialistická celebritka). Film je pozoruhodný hlavně realistickým zobrazením české vesnice - od otřískaných polorozpadlých baráků, přes špinavé socialistické JZD, až k lidem, kteří nikterak nepřipomínají rozjásaný výkvět proletariátu. Když Maigret vyšetřuje vraždu v pařížském činžáku, může se nám patologičnost prostředí zdát vzdálená, ale když v roce 1966 zobrazí český film českou vesnici jako komunitu, ve které vládne strach a vrahem může být každý...Klobouk dolů! ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
  • Film bol natáčaný i na zámku Hrubý Rohozec pri meste Turnov. (dyfur)

Reklama

Reklama