The Murderer Hides His Face
Vrah skrýva tvár
Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (více)Obsahy(1)
Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)
(více)Recenze (238)
Povedená detektivka dýchající luxusně ponurou atmosférou, navozovanou pošmourným vizuálem a tísnivou hudbou. Závěrečné odhalení sice nešokuje, ale ani to celé neshazuje, a i když ústřední detektivní dvojice nepatří k nejvýraznějším, i tak se na ni v podání charizmatického Hrušínského, který se s nikým moc nemaže, a sympoše Brzobohatého fajn kouká. A najde se i nějaká ta vtipná hláška. ()
Geniální krimifilm s bezchybným majorem Kalašem, naším asi nejlznámějším neživým komisařem kriminální služby. Naprosto unikátní originélní konec dává drsnému snímku ještě hrubější korunku. Hudba, atmosféra, strach, trpkost situací a lidských osudů z rukou Mistra Schulhoffa prostě nemají chybu. Možná nejlepší česká krimi "moderních dějin čs filmu"..! ()
Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()
Ano, na tyhle detektivky jmse se rádi dívali. V oné době to byla určitá protiváha angažovaným filmům - jak z jedné, tak z druhé strany. S úsměvem jsem si připomněl činnost Miroslava Plzáka, i mistrovské herectví českého Gabina, Rudolfa Hrušínského. A také už pomalu zapomínám, jak vypadala česká vesnice (a město samozřejmě také) před padesáti lety. ()
Silně inspirováno stylem George Simenona, jen český klon komisaře Maigreta major Kalaš využívá víc služeb vědy než intuice (i když MUDr. Plzák dle mého není vědec, ale socialistická celebritka). Film je pozoruhodný hlavně realistickým zobrazením české vesnice - od otřískaných polorozpadlých baráků, přes špinavé socialistické JZD, až k lidem, kteří nikterak nepřipomínají rozjásaný výkvět proletariátu. Když Maigret vyšetřuje vraždu v pařížském činžáku, může se nám patologičnost prostředí zdát vzdálená, ale když v roce 1966 zobrazí český film českou vesnici jako komunitu, ve které vládne strach a vrahem může být každý...Klobouk dolů! ()
Galerie (17)
Zajímavosti (7)
- Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)
- Psychiatr Plzák, který ve filmu hraje, na dotaz, proč roli vzal, odpověděl s jistým humorem, že režiséra Schulhoffa léčil, a ten než aby mu zaplatil, jej raději jako protislužbu obsadil ve svém filmu. (sator)
- V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
Reklama