Vrah skrývá tvář

Slušné krimi s charizmatickým Hrušinským. Ono vo väčšine kriminálok skrýva vrah svoju tvár, čiže názov je veľmi neoriginálny. Atmosféra je dobrá, príbeh je celkom slušný, chválim hlavne spracovanie. Film však vyzerá o 10 rokov staršie, ako to má v 'občianskom'. Každopádne, je to čosi lepšie ako jeho priamy predchodca - Strach. (06.11.2015)

Major Kalas v podani Rudolfa Hrusinskeho je jedna z nejosobitejsich postav nasi kinematografie. Tento kriminalista si drzi respekt, aniz by rekl vice nez tri slova, vyborny herecky vykon. Zdatne mu ale sekunduji i dalsi vyborni herci. Po stopach krve ma mozna jeste hutnejsi atmosferu, tento film ale jinak v nicem nezaostava a pravem patri k nasi nejlepsi kriminalce. Neskutecny zazitek nejen pro fanousky tohoto zanru. (09.10.2010)

Detektivní filmy 60.let mají v sobě neuvěřitelnou syrovost, která je dána jednak černobílou kamerou ( Jiří Vojta), dále zlověstnou a místy hodně temnou hudbou ( Pavel Blatný) a v neposlední řadě prostředím ( les, chátrající státní statek a zámeček) i výkony herců. Mezi herci mě překvapila Lola Skrbková v roli babičky Michala, která mi nadlouho utkvěla v paměti jako žebračka z Kladiva na čarodějnice, kde stála na počátku hrůzné mašinérie soudních procesů s čarodějnicemi. Tvůrci vedou diváka záměrně po cestičkách k různým pachatelům. Přiznám se bez mučení, že ať jsem napínal závity sebevíc, vraha jsem do klíčové chvíle neodhalil...Chvílemi opravdu strašidelná detektivka. (22.03.2011)

Povedená detektivka dýchající luxusně ponurou atmosférou, navozovanou pošmourným vizuálem a tísnivou hudbou. Závěrečné odhalení sice nešokuje, ale ani to celé neshazuje, a i když ústřední detektivní dvojice nepatří k nejvýraznějším, i tak se na ni v podání charizmatického Hrušínského, který se s nikým moc nemaže, a sympoše Brzobohatého fajn kouká. A najde se i nějaká ta vtipná hláška. (16.12.2014)

Rudolf Hrušinský tady se svým převážně kamenným výrazem předvádí dokonalé minimalistické herectví, nepotřebuje se pitvořit, přehnaně gestikulovat rukama, či nějak prapodivně artikulovat, aby na sebe upozornil. Stačí jen jeho pouhá přítomnost, aby na sebe strhnul veškerou pozornost, kdykoliv je v záběru a i kdyby celý film jenom seděl a pokuřoval, tak z něho nespustíte oči. První dva díly "kalašovské" trilogie - tento a ´Po stopách krve´ mají tak báječně pochmurnou atmosféru, plnou podezíravosti, nejistoty a strachu a tak mistrovsky vygradovaný scenář, že patří mezi jasně nejlepší kriminálky, co u nás kdy vznikly. Naprostá tutovka pro milovníky detektivního žánru. (05.01.2008)