S čerty nejsou žerty

Tak co se týká československých pohádek, jestliže mam dát některé plný počet, tak je to tady a teď. Perfektní pohádková atmosféra je cítit od začátku až do konce. Je to určitě tím, že je to točené v reálu a dobře napsaným příběhem. Další věc, která z této pohádky takovou klasiku, je i humor, který je tady chvílema geniální. Jako co tady předvádí Nárožný, mě dostává do kolen. Dále Preiss, Kemr, Vetchý, Heřmánek, prostě všichni tady perlí. Nikdy bych nedal menší hodnocení, nenašel jsem na tom chybu, možná jen slabý zvuk :-) (13.09.2011)

Že sú Oriešky pre popolušku najlepšou českou rozprávkou? No mário. Pre mňa ani náhodou. Toto je ten pravý skvost. Kultová vec po všetkých stránkach. Obsadenie dokonalé, P.Nárožný a jeho buzerácia to sú najlepšie momenty, príbeh výborný, réžia slušná, ale čo dvíha túto rozprávku vysoko nad ostatné je aj dokonalá hudba, v tomto prípade bezchybný pekelný motív. Pomocou pekelného motívu zadupávam Oriešky pre popolušku hlboko do zeme...da ,da,dá...dááá.100%. (27.12.2009)

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)

Tímto dílem jsme světu ukázali, kde se natáčí nejlepší pohádky. Nebudu se tajit tím, že jde o mou nejoblíbenější pohádku. Ale uznejte, že si to zaslouží právem. Viděli jste někdy lepšího satana než Karla Heřmánka? Co třeba Al Pacino, říkáte si, ale Al Pacino je z úplně jiného světa, světa velkoměsta. Jeho dialogům rozumějí jen starší diváci, kdežto Karlovi rozumějí všichni, bez rozdílu věku. Viděli jste někdy lepší peklo než tady? Já tedy ne. Petr Nárožný ve své životní roli: Máchale.... Snad jedinou vadou na kráse je píseň "Petře Petříčku". Hynek Bočan musel dostat záchvat tvořivosti, protože tohle je opravdu jediný jeho dobrý film. Navíc, na český film perfektní hudba. Co chtít víc? Plný počet. (05.10.2006)

Znáte to  - Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10let. Úvod jak do Sedmileté války nebo Války o rakouské či bavorské dědictví. Netradiční úvod, dnes už excelentní tradiční pohádky. Kvalit je velmi mnoho: herecké obsazení, kostýmy, prostředí v pekle i na zemi, scénář, nezapomenutelné hlášky, příjemný humor, hudba, choreografie soubojů atd. atd. Ve Vyškově ve vojenském kině Palcát bylo zvykem, možná spíš tradicí, pouštět nově nastupujícím vojákům základní služby tento film. Myslím, že to byla dobrá volba. (10.01.2022)