Zelený rytíř

Jiné. Líbilo se mi to. Teda prvních deset minut jsem kroutila hlavou nad střihem, kamerou a zmatkem, pojetí vskutku prapodivné, pak se ale u Artuše v tomto směru uklidnili a začal film. Vánoční pohádka pro dospělé. A bylo na co koukat. Trochu podle hesla Cesta je cíl, finále v duchu celého filmu, Dave Patel byl skvělý v obou rovinách, kvalitní herec, role mu padla, Alicia v roli Pokušení rovněž výborná, hudba krásná, vizuálně promakané, ale nebude to kultovka pro kde koho. Mě to ale oslovilo. Zeleného rytíře jsem neviděla naposledy, však rozumím rozporuplným reakcím publika. Fantasy úlet v dobrém slova smyslu, pomalý, bez větší akce, spíše záležitost filosofická. (27.10.2021)

"I see things everywhere that bare no logic." — přesně touhle replikou by se dala popsat tato filmová adaptace jedné z artušovských legend od nezávislého artového studia A24, 'Green Knight'. Adaptace je to sice relativně věrohodná – ačkoliv pro účely režiséra a scenáristy Davida Loweryho do jisté míry mytologicky upravená – a vizuálně pohlcující, a kvalitních fantasy filmů není nikdy dost, jenže tahle surrealná dekonstrukce mýtu o Zeleném rytíři a siru Gawainovi z Camelotu - hrdinovi, jenž se stal zbabělcem - se až tak přehnaně utápí v mysteriózních imaginacích a enigmatických abstrakcích, že i na mě je to až moc velkej haluz. Vyloženě špatný snímek to bezpochyby není – přeci jen jde o hranou verzi ikonického příběhu keltského folklóru – ale že by mi svou interpretací sedl do noty, to říct nemůžu.... PS: chudák pan Lištička :((( (22.08.2021)

Vizuálně opojná variace na Artušovské legendy...velmi suverénně podaný svět dávných mýtů...originální autorská filmová adaptace známé stejnojmenné básně - rytířského románu... David Lowery ve svých předchozích filmech vytvořil řadu příslibů a velkých očekávání, Zelený rytíř je ovšem jeho vstup do světa velkého filmového umění... PS: Po zhlédnutí Zeleného rytíře mi na mysli vytanul jeden ryze subjektivní sen - osobně bych si velmi přál, aby David Lowery jednou adaptoval i podmanivý román Pohřbený obr nobelisty Kazuo Ishigury zasazený do postartušovské Anglie, knihu těžko uchopitelnou, ale podobně podmanivou a magickou, jako je tato mistrná filmová adaptace jedné z Artušovských legend... (19.11.2021)

Nečekal jsem, že se bude jednat o snímek tak existencionální a zaměřující se na vlastní hodnotu a smrtelnost. Po jeho skončení mi chvíli trvalo, než jsem se přizpůsobil zpět skutečnému světu a jeho entropii. Ohromující a nádherný film. **spoilers ahead** Jedna věc, která ve mně po konci nejvíce rezonovala byla dichotomie mezi “dobrotou” a “velikostí”, na kterou upozornila postava Esel hned v okamžiku, kdy se mladý Gawain chystá na svojí výpravu. Gawain zápasí s tím, že není Veliký rytíř, a jakmile ho Artuš požádá aby mu vyprávěl nějaký příběh, nebo se ho jeho okolí ptá, zda už je konečně rytířem, umocňuje se v něm ten pocit nejistoty, studu a rozpaků. Všechny tyto aspekty ho ženou a proto tak horlivě přijme výzvu Zeleného rytíře. Když pak dojde na jeho výpravu, vidíme jak s ní zápasí; okraden bandity, vyhladovění, téměř ztratil ctnost vůči manželce muže, který neudělal nic jiného, než že mu prokázal laskavost, ne zrovna legendární úspěchy hodné Velkého rytíře. Když pak Gawain nahlédne do záblesků své budoucnosti, vidíme, co se stane když uteče. Další selhání. Stane se tím Velikým, ale už není dobrý člověk a to nakonec povede k pádu království. Rozhodne se tedy umřít jako laskavý člověk, místo toho aby lhal a stal se věhlasným, což mu nakonec umožňuje být obojí. Myslím, že Lady Bartilek v předposledním aktu přímo naznačuje, že mnoho rytířů zápasí na jejich výpravách, ale ona, nebo ostatní vypravěči, mění či pozlacují jejich špinavé části, protože to nakonec vytváří “lepší” příběhy. (15.09.2021)

Bažina podmanivých výjevů a uhrančivé atmosféry, do které je tak opojné zabřednout. Na jejím konci sice nečeká žádný zázračný poklad, ale cesta je to o nic méně náramná. "Zelený rytíř" je film na plátno a do kina, kde se divák musí podvolit Loweryho vizi a rytmu snímku. Kdo čekal výpravnou artušovskou fantasy mainstreamového střihu bude krajně rozčarován. Tohle je naopak kreativní ilustrace původní rytířské básně postavená na tempu zcela opačném oproti hollywoodskému standardu. Pompézní epičnost se mísí s přízemně mondénními prožitky, komorní fantaskní epizody zase střídají intermezza poukazující na velkolepá dobrodružství ve světě, který lidé sdílejí s duchy, fantaskními bytostmi i vlastními démony a kde se rytířské ctnosti sváří s prachsprostou ješitností a malostí. Stejně jako každý starý příběh i "Sir Gawain a Zelený rytíř" se liší podle toho, kdo jej vypráví, protože dotyčný vyzdvihne či upozadí určité motivy oproti jiným, případně přidá vlastní konec. O to úžasnější je, že za absurdně směšných 15 mega mohl Lowery realizovat nekompromisní vizi, která je stejnou měrou plytká i okouzlující. Nakonec tak jeho "Zelený rytíř" zůstává i ódou na chrabrost společnosti A24, která spolu s Annapurna Pictures představuje poslední, ale o to silnější a srdnatější baštu alternativy vůči dominantnímu a uniformnímu mainstreamu americké produkce. (01.09.2021)