Smích se lepí na paty

„Kdybys něco potřebovala, tak stačí zaklepat.“ Komedie? Pěkně hořká. Čekal jsem, že se zasměju víc. Ovšem, nakonec mi to vůbec nevadilo, protože i bez toho jde o velmi kvalitní podívanou. To, co předvádí zejména Brodský a Bohdalová (v pro ni velmi zajímavé a padnoucí roli), je herecký koncert (za zmínku stojí i Kemr a Čepek). Ale krom nich je film o atmosféře. Tu veselé, bezstarostné a idylické, pak zase rozjímavé, smutné, se životem a osudem smiřující se. Když vidíte, jak si pánové dávají pstruhy s bramborem, zalévají to vším možným, u toho kouří a hrají karty, říkáte si: sakra, co těm chybí?! Nic! Alespoň chvíli ne. Než dorazí skrývaný smutek ze samoty (dané nejen stářím). A o tomhle film vlastně je. A já osobně Josku v lecčem chápal, tudíž mi i snímek samotný byl něčím blízký. A při odmítnuté „nabídce“ jsem měl na krajíčku. Samotný závěr se mi též líbil, celkově to bude za silné 4*. „Náhodou je to báječná ženská!“ - „Nikdy! Nikdy!“ - „Tak ňákou jinou!“ - „Jinou? Nikdy. Za to pošmistrovou…“ - „No?“ - „Tu taky nikdy.“ (09.03.2017)

Melancholický smutek, kde skřípe akorát děsuplná osmdesátková syntetizátorová "hudba". Muselo trvat roky zkomponovat jí tak, aby se naprosto nehodila ani k jedné jediné scéně. Jak k tomu přijdou chudáci herci, kteří ze sebe dostávají to nejlepší a jediné co z toho má divák jsou ty pazvuky, které trhají uši. Jinak bez sebemenších výtek. (24.01.2009)

Komedií bych tento film zrovna nenazval, spíše tragikomedií, když už. Nejvíc zaujmou jistě nádherné Krkonoše, na to já jsem docela uchyl a zmiňuju to často a pak samozřejmě herecké výkony. Především mistrovství Vlastimila Brodského. Nelze zapomínat ale ani na pana Kemra či Čepka a v neposlední řadě Jiřinu Bohdalovou. Tito a ještě i další vytváří příběh jedné velké lži. A to té, že nejlepší je být sám, ale přitom vlastně sám být nechce za žádnou cenu. A taky zrady. Nejprve od vlastní rodiny, následně od pozdní lásky. Aby v konečném důsledku hlavní hrdina zjistil, že nejcennější lidé jsou vlastně ti "cizí" - ve skutečnosti jeho přátelé. Snímek díky střihu získává spád a netrápí se tak žádnými zbytečnými scénami a po celých dvaadevadesát minut pozorujete mistry svého oboru, jak vyprávějí příběh, jež je vyprávěn zkušenýma očima životních zkušeností, které se ale čas od času také mohou mýlit. Vskutku skvělé dílo. Nejen vyprávěním, ale i protagonisty. (21.04.2018)

Film, který pořádně začíná až po hodině, aby po chvíli skončil! S nástupem Bohdalové se začne odvíjet zajímavý a konkrétnější příběh. Ale do té doby je to jen neurčité, rozplizlé nic. Vůbec jsem netušil o čem ten film je. Jediné, co se mi líbilo, byla zvláštní posmutnělá atmosféra, která se táhne celým filmem. 60% (18.05.2021)

Stáří, osamění mezi mnoha kamarády a pár přáteli, jistá špetka naivity a svérázný humor. To vše bylo dáno Joskovi Platejzovi životním osudem ke stáří. Ale Joska se ve světě neztratí. Umí se s krutými ránami osudu poprat a vyrovnat se s nimi. Život jde dál, a každé životní poznání přece musí člověka posílit a dát mu opět chuť žít. Tento citlivý, krásný filmový příběh jednoho stárnoucího člověka v prostředí nádherných hor určitě stojí za zhlédnutí. Už také proto, že je obsazen samými skvělými hereckými hvězdami toho našeho malého českého filmového nebe. Osobně bych zařadil tento film do galerie Zlatého fondu české kinematografie hned vedle Menzelova Rozmarného léta s Rudolfem Hrušínským. A ještě poznámka: Za zmínku stojí, že drobnou roli získala ve filmu i dnes hodně obsazovaná Vilma Cibulková. Jestlipak by jste ji poznali, ... boubelku blonďatou? (08.06.2012)