Smích se lepí na paty

Lyrizovaná smutná komedie o stárnoucím muži, kterému ubíhá život v horské idyle a za "moderní civilizaci" by jej nevyměnil. Z jeho poklidného prožívání podzimu života ho vytrhne setkání s neznámou ženou, které se mu zdá být osudové... Vynikající melodramatický koncert Vlastimila Brodského a Jiřiny Bohdalové. (13.12.2011)

Mě se na chodníku občas taky něco přilepí na paty, ale smích to teda FAKT není ! Vlastně on se smích nepřilepil ani do tohoto filmu. Osamělost ruku v ruce se stařím musí být asi hodně smutná záležitost. Jedinou radostí na tomhle filmu jsou opravdu vynikající hererecký výkony a nádherné záběry Krkonoš. (05.10.2009)

Vlastimil Brodský v úlohe finančne zabezpečeného dôchodcu samorasta Platejza, žijúceho na chalupe v horách. Osamelý život mu spestrujú kamaráti, ktorým pomáha v lese drobnými opravami a hlavne výborným jedlom. Deti sa mu nevydarili a ako sa ukáže ani zať či nevesta. Hoci sa chváli svojím nosom/frňákom/radarom ako spoľahlivým poradcom, poštárka ho necháva chladným, ale zaľúbi sa bezhlavo do podvodníčky stelesnenej Jiřinou Bohdalovou. Tento krátky románik má však krátke trvanie, a tak sa Joska vracia k Borodyovej, jeho virtuálnej láske, ktorá sa vinie celým filmom. Pokúsi sa ju síce "zreálniť" ale žiaľ je blondína :) (15.10.2023)

Na Voyo jsem objevil tento nenápadný a příjemný snímek, hořkou komedii s vynikajícím Vlastimilem Brodským v titulní roli. Postava Josky mi vzdáleně připomínala Babí léto, nejvíce asi tím, jak celý film ovládne. Nádherné krkonošské scenerie, vynikající pokrmy, které Joska připravuje dřevorubcům a humor střídající se smutkem a melancholií vytváří dohromady kompaktní celek. Hynek Bočan byl po pohádce S čerty nejsou žerty na té správné vlně a přidal do české kinematografie tuto dnešním slovníkem dramedy. Nejvtipnější scéna - Joska s doutníkem ve vaně u svého syna. (09.11.2023)

Hynek Bočan má na svém kontě řadu skvělých filmů a tohle je jeden z nich. Citlivý a posmutnělý vhled do života muže, samorostlého solitéra, jehož dostihlo stáří a samota... Už samo usazení do osamělé horské chalupy kdesi v Krkonoších je symbolické - sem člověk utíká před světem. Joska Platejz však ve své samotě štěstí a klid nenachází, latentně je u něj přítomna potřeba komunikace a vztahu coby opory. Jeho vlastní syn mu příliš jistoty a zpětných vazeb nenabízí (vynikající scéna, kdy Jozka odpovídá Heleně, že žádné děti nemá...) a ani kruh blízkých přátel a sousedů jeho vnímání životního naplnění úplně neodpovídá. Jiskru do podzimu jeho života může přinést jedině láska... Krásná smutněveselá úvaha nad pocitem a darem štěstí, nad vitalitou uprostřed rezignace opotřebení věkem a únavy z dlouhého života, nad neodvratitelností stáří... Vynikající Vlastimil Brodský (v jedné z rolí, kde hraje hodně jakoby sám ze sebe...všichni víme, z jakých důvodů a jaký způsob odchodu v životě nakonec sám zvolil... ), jakož i první liga českých herců (Kemr, Čepek, Bohdalová...), to, co Vladimír Michálek později pojmenovával ve svém Babím létě, to tu Hynek Bočan úspěšně o dekádu dříve pojmenovává také - stáří je hrozné, ale je třeba se mu postavit... (02.03.2008)