Smích se lepí na paty

Smutný snímek o samotě. Takhle také jednou dopadnu. Doufám že budu mít alespoň přátele, klidně v podobě lesních dělníků. Kéž by se povedla i ta chalupa, třeba v nádherné Horní Malé Úpě jako tady, nebo ještě spíš v Orlických horách... Nechám si na zahradě postavit posed, do něj dám houpací židli a budu na něm trávit rána, koukat do luk jak se pasou srnky... ale to už sem nepatří... (13.10.2022)

Vlastimil Brodský v úlohe finančne zabezpečeného dôchodcu samorasta Platejza, žijúceho na chalupe v horách. Osamelý život mu spestrujú kamaráti, ktorým pomáha v lese drobnými opravami a hlavne výborným jedlom. Deti sa mu nevydarili a ako sa ukáže ani zať či nevesta. Hoci sa chváli svojím nosom/frňákom/radarom ako spoľahlivým poradcom, poštárka ho necháva chladným, ale zaľúbi sa bezhlavo do podvodníčky stelesnenej Jiřinou Bohdalovou. Tento krátky románik má však krátke trvanie, a tak sa Joska vracia k Borodyovej, jeho virtuálnej láske, ktorá sa vinie celým filmom. Pokúsi sa ju síce "zreálniť" ale žiaľ je blondína :) (15.10.2023)

Melancholický smutek, kde skřípe akorát děsuplná osmdesátková syntetizátorová "hudba". Muselo trvat roky zkomponovat jí tak, aby se naprosto nehodila ani k jedné jediné scéně. Jak k tomu přijdou chudáci herci, kteří ze sebe dostávají to nejlepší a jediné co z toho má divák jsou ty pazvuky, které trhají uši. Jinak bez sebemenších výtek. (24.01.2009)

Československý film o svérázném a nápaditém Joskovi Platejzovi, žijícím na samotě v podkrkonošské chalupě. Osamělost se snaží překonává stykem s okolními lidmi, věrné přátele si našel zejména v místním učiteli (ve stáří ještě dokonalejší legendární J. Kemr) a hajném (taktéž legenda P. Čepek), pokusil se dokonce kontaktovat i děti s rodinami žijící v Praze, avšak tento krok se ukázal být fiaskem. Zasněný a posmutnělý pohled zapůjčil hlavní postavě V. Brodský, jenž zde uplatnil maximum své typické melancholie. Nelze se proto divit, že v domnění, že na stará kolena našel domnělou životní lásku, nechá naplno proudit svou naivitu a naletí zkušené podvodnici. Onu zákeřnou osobu hrála J. Bohdalová, a přestože se jedná o ústřední postavu, objevila se pouze v poslední třetině filmu. Obzvláště odpornou rolí na sebe upozornil zrádný Platejzův zeť K. Heřmánek. V menších rolích se představili V. Cibulková (Joskova dcera), dřevaři P. Nový a L. Křiváček, poštovní úřednice E. Černá, naopak očekávanou krasavici D. Bartůňkovou jsem ve snímku nezaregistroval. Tragikomický film H. Bočana, v polovině 80.let po dvaceti letech opět ve vrcholné formě, s řadou působivých detailů o muži, jenž se snaží překonat svou osamělost a navzdory neúspěchům neztrácí optimismus a životní radost. (06.05.2016)

Hynek Bočan má na svém kontě řadu skvělých filmů a tohle je jeden z nich. Citlivý a posmutnělý vhled do života muže, samorostlého solitéra, jehož dostihlo stáří a samota... Už samo usazení do osamělé horské chalupy kdesi v Krkonoších je symbolické - sem člověk utíká před světem. Joska Platejz však ve své samotě štěstí a klid nenachází, latentně je u něj přítomna potřeba komunikace a vztahu coby opory. Jeho vlastní syn mu příliš jistoty a zpětných vazeb nenabízí (vynikající scéna, kdy Jozka odpovídá Heleně, že žádné děti nemá...) a ani kruh blízkých přátel a sousedů jeho vnímání životního naplnění úplně neodpovídá. Jiskru do podzimu jeho života může přinést jedině láska... Krásná smutněveselá úvaha nad pocitem a darem štěstí, nad vitalitou uprostřed rezignace opotřebení věkem a únavy z dlouhého života, nad neodvratitelností stáří... Vynikající Vlastimil Brodský (v jedné z rolí, kde hraje hodně jakoby sám ze sebe...všichni víme, z jakých důvodů a jaký způsob odchodu v životě nakonec sám zvolil... ), jakož i první liga českých herců (Kemr, Čepek, Bohdalová...), to, co Vladimír Michálek později pojmenovával ve svém Babím létě, to tu Hynek Bočan úspěšně o dekádu dříve pojmenovává také - stáří je hrozné, ale je třeba se mu postavit... (02.03.2008)