Volný pád

Nedávno jsem si vyslechl krásný dvouhodinový monolog všech firemních nedostudovaných menedžrů na téma: sundáme vám prachy, přihodíme pracovní náplň a především zodpovědnost, radujte se, loajalita je krásná věc, veselte se, přece sem nelezete pro peníze, volejte halelůja, šroubci vykurvený. Cestou k příbytku jsem si potrénoval výměnu kola u přibližovadla, neboť pražské ulice připomínají předpolí kdesi u Verdunu. Náladu mi prudce zvedla hodinka na poště, kde ten čupr systém prostě přeskočil moje vylosované numero (fakt, já na tu tabuli zíral celou dobu jak Somálec na paštiku), abych se od mužatky v kukani dozvěděl, že to prostě není možné, protože se to nikdy nestalo, jenom každý den si pár blbečků vymýšlí podobné kravinky, aby jí zhnusili službu národu (a práskla knírem tak, až mě odvála ze dveří). Do toho mi zavolala nějaká prodejkyně snů s dotazem, mám-li čas na monitorovaný hovor. Na mé suché ,,Ne!" mi sdělila, že můžu své úspory narvat do pařátů fungl nové finanční skupiny bla bla bla...Po zavěšení to klidně zkusila ještě dvakrát. V masně se mi snažil prasobijce vnutit údajně extra čerstvé kotletky, no celý páchl podezřele jarem až přes pult, zatímco na mase byla sem tam vidět bublinka. Na parkovišti před nákupákem jsem načapal u vozidla pár sympatických tmavočechů. Jeden nenápadně zandal šroubovák a na přímý dotaz mě ujistil, že ,,nhíc nesthíhli, théď théprf přííšlí, né", zatímco druhý parazit se v klidu pokusil vysomrovat cigáro. V mírně rozrušené formě jsem dorazil za dveře místa klidu, lásky a relaxace, útočiště těžce zkoušených, zkrátka domů. A stará ječí z obýváku - ,,kde seš? Si někde chlastáš a já tu furt jenom čekám jako ....". Přesně v tomto okamžiku se mi vybavil momentálně komentovaný film. Udržel jsem vodiče nervových vzruchů na uzdě. Zatím. Neserte mě, kurva! (16.07.2012)

Volný pád začíná velice, opkauji velice, zajímavě. Jenže jakmile hlavní hrdina D-fens vleze do army-shopu s fašistickým prodavačem, vnitřní kvalia filmu náhle klesne prudce dolů a už se jí nepodaří znovu vyškrábat výš. Mohla to být zajímavá kritika doby, ale nakonec je z toho jen povrchní báchorka o tom, že ve výdejnách fast-foodů jsou hamburgery 4x tenší než na obrázcích a dnešní děti mají zmáknutou střelbu z raketometu lépe, než malou násobilku. (10.11.2007)

"Slyšel jste někdy rčení: Náš zákazník, náš pán? No tak ... já jsem zákazník." Jsem kliďas, kterého nic na širém světě nedokáže vyvést z rovnováhy. Ale jestli budu ještě jednou stát v zácpě jenom proto, že si nějaký politik mastí kapsu neustálými opravami nepoškozené silnice, tak se projeví má mírumilovná povaha, s jejíž pomocí si prostřílím cestu do Poslanecké sněmovny, abych mu mohl osobně poděkovat. A tímto děkuji D-Fensovi za manuál, kterak se mám domoci svých práv ve vietnamské večerce, u Maca, při napadení gangem či setkání s nemravně bohatými snoby. Třeba se to jednou bude hodit. (25.11.2012)

Nedá se sice říci, že Volná pád disponuje nějakým super příběhem, ale stejnak je to super film. Pozorovat bezemotivního hrdinu Williama Fostera, kterému nejde o nic jiného, než se vrátit domů je totiž zábava. William totiž neovládá své chování, pokud jej někdo naštve, ohrozí ho, sám si podepíše rozsudek smrti. Přesto ovšem samotný hrdina nechce, aby za ním zůstávala jen samá mrtvá těla, zabíjí jen pokud je opravdu naštve a potřebuje svůj vztek ventilovat. Teď se ti z vás, kteří nemělo to štěstí film vidět nejspíše ptají co je na násilí vtipného... Musím vám odpovědět, že nic. Nemám rád násilí, ale pokud je podáno tak úžasně, s nadhledem, jak tomu činí Joel Schumacher je opravdu o zábavu postaráno. Dokonalé jsou například dvě scény s telefonní budkou... nebudu je nijak popisovat, abych vám nezkazil překvapení, ale opravdu stojí za to. Celkově vzato je film Falling Down snímkem se skvělými hereckými výkony, úžasným scénářem a dokonalým Michaelem Douglasem v hlavní roli (záporák v černém oblečku nebo bílé košili s kravatou je prostě dokonalý - a ten jeho absolutně neemotivní výraz, prostě chuťovka). Mohu jen doporučit. (09.02.2006)

9 / 10 Zaujímavá, bohužiaľ trochu skratkovitá štúdia psychického rozpoloženia človeka v modernej (cítite pachuť toho slova?) spoločnosti vystavaná okolo koncepčne jednoduchšieho, no výbornými dialógmi okoreneného scenára. Ak však čakáte divokú jazdu plnú prekvapení a zvratov, ste na zlej adrese - Voľný pád plynie v pomalom tempe, konflikt strieda konflikt a bezvýchodiskovosť situácie sa stupňuje. Schumacher precízne buduje napätie, silné momenty neprehlušuje efektným hudobným doprovodom, no necháva ich rozplynúť sa v tichu amerického predmestia, a nezištne tak na seba strháva čo najmenej pozornosti. Tá sa potom môže plne sústrediť na to, čo je najdôležitejšie - obdivuhodný výkon Micheala Douglasa a najmä famózneho Roberta Duvalla, ktorého civilný prejav pomohol nádherne vykresliť už tak dosť dobre napísanú postavu. Aby ste ma však nepochopili zle, Voľný pád určite nie je dokonalý - mrzí ma hlavne absencia silnejšieho spojiva, ktoré by držalo hrdinovu očistnú cestu pokope (tá sa totiž v konečnom výsledku mení len na viac či menej náhodný sled zrážok jedinca so spoločnosťou) a fakt, že z obeti hodnej našich sympatií sa na moju neradosť postupne stáva obyčajný psychopat - no aj napriek tomu nedokážem ísť pod päť hviezdičiek. Robím tak ale len s varovne vztýčeným prstom a veľavravne zdvihnutým obočím. (14.04.2006)