Attack of the Killer Tomatoes!

Steven Spielberg se nám snažil vnutit, že nejnebezpečnější predátor pro člověka je žralok. Nevěřte mu a ani dalším filmařům, kteří nabízeli netopýry, včely, pavouky, krokodýly a jinou havěť. Všechno jsou to domácí mazlíčci v porovnání s tím největším zabijákem. Kterým je rajče. Attack of the Killer Tomatoes! mě zklamal hned na začátku, protože jsem tak nějak tajně doufal (něco jako když najdete pod stromečkem místo vysněného dárku ponožky) ,že to bude klasické hororové béčko, které bude zábavné jen svojí premisou a během filmu si bude utahovat ze zaběhnutých klišé, ale film se hned od začátku vybarví jako šílená parodie, která se svojí skladbou trochu blíží Kameňáku, protože většinu času film připomíná jen sled různých gagů (jejichž kvalita je silně kolísavá), které rámcují slaboučký příběh, ale tak párkrát jsem se zasmál (rajče s klapkami na uších, mrkev na konci) takže mi nedělá problém dát za tuhle nudu jednu hvězdičku. Myslím si, že se tvůrci u toho měli tvářit vážně a byla by to větší sranda. Každopádně kečupu si už budu více vážit:-) P.S. Víte jak natočit pořádnou honičku? Pusťte dvě nepojízdná auta z kopce. (16.11.2007)

Tenhle film mi názvem nebyl neznámý a vždycky jsem si představoval jak takový útok rajčat bude vypadat. No a nevypadá nijak. Rajčata se prostě valí, ať už obyčejná, nebo přerostlá a lidi před nimi utíkají, křičí a občas nějak umřou. A hlavně to není horor, ale parodie a to parodie mimořádně divná. Humor je většinu času za hranou absolutní debility (parašutista, tančící vojáci), občas se povede zásah do černého (chlápek křičící Tomato v jídelně, spící senátní výbor, který mi připoměl jednoho našeho knížepána) a ke konci jsem se přistihl že se proti své vůli celkem bavím. Hlavně když se zbraní hromadného ničení stává příšerná ukvílená písnička Puberty Love, jejíž originál jsem v rámci objevování hudby 70 let našel (ke shlédnutí tady http://www.youtube.com/watch?v=bYDgjY7_jW8 ). Ale celkově stejně strašná blbost a nechápu ty tři pokračování. (03.07.2014)

V první chvíli mylně získaný pocit z nějakého neotřelého „guilty pleasure“ se vytratí hned ve chvíli, kdy tvůrci vyjdou s barvou ven a přiznají, že chtějí dělat cílenou parodii. Bohužel parodii trapnou spočívající ve vršení jednotlivých gagů (které navíc nejsou vtipné) na sebe bez řádné dějově souvislosti, takže výsledek je zoufale křečovitou snahou být za každou cenu vtipný, což režiséra, scénáristu, autora úvodního vlezlého songu a bůhví čeho ještě Johna DeBella staví do poněkud nezáviděníhodné pozice totálního babráka, který nemá o filmařském řemeslu ani zbla ponětí a o jeho humoru lze taky úspěšně pochybovat. Zbytečná nuda, která se ale pravda, jen tak nevidí. (30.06.2006)

O tomto filmu jsem se dozvěděl při brouzdání na CSFD a hned mi bylo jasno, že se na něj musím podívat. Ne všechny horory s netradičními zabijáky musí být špatné. V dětství mě totálně vyděsili Slimáci a nedávný guilty pleasure horor Rubber se mi taky líbil. Při pohledu na hodnocení mi ale bylo hned jasno, že tohle nebude ten typ hororu, kde je komediální složka záměrem tvůrců. Ba naopak. A hned v první minutě se to potvrdilo. To když jsem byl svědky útoku prvního rajčete, které se prostě kutálelo po podlaze ke své oběti za žvatlavých zvuků. Střih na ječící ženu a konec... Tohle bude opravdu hloupost, která nemůže fungovat, pomyslel jsem si. Tady už se nepohybuji v béčkových, ale v céčkových a horších vodách. Čtyři scénáristé se podíleli na vzniku příběhu, ale nikdo nedokázal vymyslet, jak by takový věrohodný útok rajčat měl vypadat. Proto ve většině scén vlastně ani rajče nevidíme, je mimo kameru. A když už se objeví před kamerou, jde jen o obyčejná rajčata, které někdo házel do cesty :). Žádný efekt, žádná animace, loutka, nic. Prostě obyčejné rajče koupené v zelenině. Každopádně lidé z nejasného důvodu nejsou schopni rozmáčknout pár rajčat, asi došly zásoby kanad, tak se musí sejít nejvyšší velení a pohovořit si o tom, jaké zbraně na ně použít. A to jsem si poprvé uvědomil, že film se bude snažit hrát na komedii a parodovat sama sebe.... Scény se střídají s dvouminutovou pravidelností, mnoho z nich vyšumí do prázdna, pár je jich jen na zabití stopáže a občas se někde objeví rajče. Být z toho pětiminutový kraťas, snad by to fungovalo, protože takhle je to jen další příklad zbytečného filmu a vyhazování peněz. (06.06.2014)

Ani to neviem riadne definovať. Na komédiu málo vtipné, na horor postrádajúce všetko hororové, rajčinového pretlaku málo, plagát je najlepší, názov dvojnásobne prekonáva každú minútu filmu. Tvorcovia pracovali so zámerom vytvoriť komédiu a bolo by lepšie (vtipnejšie) kebyže sa Útočiace rajčiny tvária vážnejšie, alebo rovno vážne a brutálne. To by bola prča. Divák čaká že bude môcť aplikovať frazeologizmus "tak zlé, až dobré"- čím si najviac a rýchlo narazí čeľusť (áno, aj Čeľuste sú tu paródované). Priveľmi sterilne usmiate, nudné a všestranne neškodné, bez iskry, ktorou srší len názov. (12.02.2013)