Slúžka
The Chambermaid
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Laco JanošťákHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Dana Droppová, Radka Caldová, Vica Kerekes, Zuzana Mauréry, Aňa Geislerová, Karel Dobrý, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová (více)Obsahy(1)
Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí. Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč. Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala. Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (113)
Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. ()
Vnímám všechnu tu snahu udělat to pokud možno co nejlíp, neušlo mi to lidský hemžení a množství postav prakticky v každém záběru, oceňuju ten jazykovej babylon a pestrost charakterů prakticky všech postav- nikdo tady nebyl jenom vyloženej klaďas nebo naopak čistej záporák, ale chyběla mi tu jedna věc: emoce. Žádný jsem z toho necítil, možná snad zoufalství postavy ztvárněné Dobrým jr., ale jinak to na mě působilo cituploše- jako příběh z doby, kterou dávno odvál čas, protože nepřinesla nic, kvůli čemu bychom si ji měli pamatovat- říká tenhle film. Bylo, už není, k čemu truchlit..? ()
Text Hany Lasicové nabídl zajímavé téma a jsem velmi ráda, že se dočkal i filmového přepisu. Zdá se, že změna Vídně za Prahu byla nevyhnutelná, protože dnes nedokážeme kolektivně vstřebat tu skutečnost, že jsme mívali jiné hlavní město a toužíme po staropražském heritage žánru. Výsledný film je krásná historická práce, s půvabným jazykovým babylónem. Kromě hlavní lesbické romance je tu klasický "román pro služky", rozpad Rakousko-Uherska a vnitřní život rodiny, se kterou bychom dnes už měnit nechtěli. Herecky svítí nad hlavní dvojicí především Kerekes, Mauréry, Geislerová a Dobrý. ()
Možno keby to malo lepšieho zvukára, nemusel by som si polku dialógov v celom filme domýšľať, boha jeho! Lesbo romanca je dríst, lebo pokiaľ mladá kurva mala takéto chúťky už dávno, skúšala by to na každú a určite by sa chytili niektoré skôr, nie až blbá dedinčanka z slovenskej rite. Aristokratská rodina v Prahe bola super, ich život bol veľmi fajn, škoda len, že sa človek neskôr dozvie, že v knihe to bola Viedeň, čo by dáva zmysel. A celý dej je vlastne len balast okolo lgbt agitky snaha podsúvať, žej to v pohode a prirodzené. Výraz Mauréry v kúpeľni hovoril za všetko. Len za cecky. 1 z 5 ()
Necekal jsem to, ale film se mi jako celek libil hodne. Zajimavy pribeh z konce Rakouska-Uherska, z te doby toho u nas moc natoceno posledni dobou nebylo. Vyprava a interiery, spolecne s peknou kamerou pusobi velice dobre. Bavil me i ten vyvoj vztahu mezi holkami... I kdyz, na druhou stranu uz jsem z te filmove a televizni homosexuality unaveny. Alespon nejaka mala epizoda je v kazdem druhem filmu. Nevim, komu to ma pomoct?! Ale tento film s tim nesouvisi, mile me prekvapil a muzu ho doporucit vsem! ()
Galerie (48)
Zajímavosti (19)
- Čengel Solčanská uviedla, že z natáčania jej najviac utkvela v pamäti cesta na pľac: "Cestu k zámku Slatiňany, kde sme nakrútili prevažnú časť obrazov, lemovali posledné jesenné ruže. So skriptkou Nikol (Šuplatová) sme si ráno čo ráno vravievali, že krajšiu cestu na pľac, cestu lemovanú ružami, už nikdy mať nebudeme." (Arsenal83)
- Čengel Solčanská prezradila, že im natáčanie v časoch pandémie v niečom aj pomohlo: "Paradoxne nám to mnoho vecí uľahčilo. Bez lockdownu by sme nemali šancu nakrúcať na vyľudnenom Karlovom moste, alebo si vyhradiť zámok Slatiňany iba pre nás. Prinášalo to samozrejme aj nepríjemnosti, keď sa napríklad plošne zatvárali reštaurácie, bolo logistickým rébusom, ako nakŕmiť štáb." (Arsenal83)
- Čengel Solčanská o podstate vzťahu hlavných postáv: "Je to film, v ktorom sa dve bytosti zúfalo milujú, a každému príčetnému človeku je jedno, aké majú pohlavie. Je pravdou, že mužov v štábe vzrušovali obrazy, kde boli Dana s Radkou v intímnejších polohách, ale ja som sa naopak cítila omnoho komfortnejšie, ako keď nakrúcam podobné scény s heterosexuálnou dvojicou. Videla som, že herečky sú pokojné, nestresovali sa a netrýznili." (Arsenal83)
Související novinky
13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida
V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (více)
Reklama